ISLAND PO DVOU LETECH OBNOVIL LOV VELRYB. KONTROVERZNÍ TRADICE MŮŽE BRZY SKONČIT
- Roman Pech
- 21. 6.
- Minut čtení: 4
Reykjavík, 21. června 2026 – Island letos po dvouleté přestávce obnovil komerční lov velryb. Rozhodnutí společnosti Hvalur hf. vyvolalo protesty ochránců přírody i mezinárodní kritiku. Paradoxně se tak děje v době, kdy stále více Islanďanů považuje velrybářství za přežitek a vláda naznačuje, že jeho budoucnost je nejistá.
Poslední velrybáři znovu vyplouvají
Island patří společně s Norskem a Japonskem mezi poslední země světa, které stále umožňují komerční lov velryb. Přestože byl lov v posledních letech opakovaně pozastaven a jeho ekonomický význam klesá, společnost Hvalur hf. letos oznámila návrat na moře.
Velrybářská sezóna byla v roce 2024 omezena a v roce 2025 se firma rozhodla nevyplout vůbec. Hlavním důvodem byly ekonomické problémy a nejistá situace na japonském trhu, kam směřuje většina vyváženého velrybího masa.
V roce 2026 se však lodě vracejí zpět.
Středověk–19. století: Lov velryb byl na Islandu jen příležitostný – když velryba uvízla na pobřeží nebo se objevila blízko břehu, místní ji zpracovali jako zdroj masa, tuku a kostí.
Konec 19. století: Začíná průmyslový lov velryb s moderními loděmi (hlavně zahraniční společnosti, později i islandské).
20. století: Island se stává součástí komerčního velrybářství v severním Atlantiku, loví se hlavně plejtváci a vorvani.
Druhá polovina 20. století–dnes: Lov je silně regulovaný a kontroverzní, v moderní době ho provozuje jen několik subjektů (např. Hvalur hf.), a to s přestávkami a pod mezinárodním tlakem.
Proč je lov velryb tak kontroverzní?
Kritici upozorňují především na způsob usmrcování zvířat. Velryby jsou loveny pomocí speciálních harpun s výbušnou hlavicí. Vyšetřování islandských úřadů v minulých letech ukázalo, že některá zvířata po zásahu neumírala okamžitě a jejich smrt mohla trvat několik minut.
Právě kvůli těmto zjištěním byl lov v roce 2023 na část sezóny pozastaven.
Ekologické organizace navíc argumentují tím, že velryby hrají důležitou roli v mořských ekosystémech a jejich ochrana má větší hodnotu než komerční využití.
Velrybí maso jí stále méně lidí
Přestože je velrybářství často prezentováno jako tradiční součást islandské kultury, realita je dnes jiná.
Spotřeba velrybího masa mezi Islanďany dlouhodobě klesá. Významná část produkce byla v minulosti určena na export do Japonska. Právě závislost na zahraničním trhu je jedním z důvodů, proč se celý obor dostává pod stále větší ekonomický tlak.
Mnoho mladších Islanďanů navíc lov velryb nepovažuje za něco, co by mělo být zachováno za každou cenu.
Turisté přinášejí více peněz než harpuny
Zatímco význam velrybářství postupně slábne, turistický průmysl zaměřený na pozorování velryb zažívá rozmach.
Každý rok vyrážejí z přístavů v Reykjavíku, Húsavíku nebo Akureyri tisíce návštěvníků na výlety za plejtváky, keporkaky či kosatkami. Whale watching se stal jednou z nejpopulárnějších aktivit na Islandu a podle řady ekonomických studií přináší zemi výrazně vyšší příjmy než samotný lov.
Právě proto se stále častěji objevuje otázka, zda dává pokračování velrybářství ekonomický smysl.
Může jít o jednu z posledních sezón
Budoucnost islandského velrybářství je nejistá také z politického hlediska.
Ministryně průmyslu Hanna Katrín Friðriksson již dříve uvedla, že komerční lov velryb nepovažuje za činnost, která je v dlouhodobém veřejném zájmu. Po skončení současných licencí se proto očekává debata o úplném ukončení této praxe.
Pokud by k tomu došlo, mohla by se sezóna 2026 zapsat do historie jako jedna z posledních kapitol islandského velrybářství.
Tradice na rozcestí
Lov velryb patří k nejdiskutovanějším tématům současného Islandu. Pro jedny představuje součást národní tradice a právo rozhodovat o vlastních přírodních zdrojích. Pro druhé jde o přežitek, který poškozuje obraz země známé svou jedinečnou přírodou.
Jedno je jisté – budoucnost velrybářství na Islandu bude v příštích letech nejspíš stejně bouřlivá jako severní Atlantik, na kterém se tento spor odehrává.
Zajímavost: Hlavní postavou islandského velrybářství je podnikatel Kristján Loftsson, přezdívaný často „poslední velrybář Islandu“. Jeho společnost Hvalur hf. je dnes prakticky jedinou firmou, která na Islandu lov plejtváků obrovských provozuje.
Profil: Kristján Loftsson
Kristján Loftsson je islandský podnikatel známý především jako dlouholetý šéf a spoluvlastník společnosti Hvalur hf., která se zabývá komerčním lovem velryb.
Základní informace
Datum narození: 17. března 1943
Místo narození: Hafnarfjörður, Island
Národnost: islandská
Povolání: podnikatel, manažer v rybářském a velrybářském průmyslu
Kariéra
Kristján Loftsson pochází z rodiny spojené s velrybářstvím. Jeho otec založil firmu Hvalur hf. a Kristján se v oboru pohyboval už od mládí — podle zdrojů se účastnil velrybářských expedic už od 13 let.
1974: převzal vedení firmy Hvalur hf. po smrti svého otce
od té doby je jejím generálním ředitelem (CEO) a klíčovou postavou firmy
Hlavní byznys
Hvalur hf. je poslední velká islandská společnost zaměřená na lov velryb (zejména plejtváků obrovských)
firma provozuje také zpracování a export velrybího masa (historicky zejména do Japonska)
Kristján je zároveň považován za jednoho z největších vlastníků společnosti
Kontroverze
Kristján Loftsson je jednou z nejkontroverznějších postav islandského byznysu:
dlouhodobě obhajuje komerční lov velryb, i přes silný odpor ochranářů
čelí kritice mezinárodních ekologických organizací
jeho činnost je spojována s debatou o etice velrybářství a ochraně přírody
v médiích je někdy označován jako „poslední velrybářský magnát“ nebo „Icelandic Ahab“
Zajímavosti
je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v islandském rybářském průmyslu
jeho firma je jedním z posledních aktivních hráčů v komerčním lovu velryb na světě
opakovaně se účastnil mezinárodních jednání o velrybářství jako zástupce Islandu
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře