REYKJANES PO ERUPCÍCH: LÁVA POHŘBILA HLAVNÍ SILNICI, POD ISLANDEM SE OPĚT HROMADÍ MAGMA
- Roman Pech
- 29. 6.
- Minut čtení: 4
Prošli jsme se po jedné za silnic, která zmizela pod ztuhlou lávou. Přestože erupce momentálně neprobíhá, pod oblastí Svartsengi se znovu hromadí magma a vědci očekávají, že vulkanická aktivita bude pokračovat.
Silnice, která během několika hodin zmizela pod lávou
Na první pohled působí krajina na jihozápadě Islandu téměř klidně. Černá lávová pole se táhnou až k horizontu, z kráterů už nestoupají fontány žhavé horniny a v okolí panuje ticho. Stačí se ale podívat na jednu z místních silnic a je jasné, jak dramatické události se zde odehrály.
Silnice, která ještě před několika měsíci sloužila běžnému provozu, dnes končí pod několika metry čerstvé lávy. Místy zmizel celý její profil, jinde zůstaly viditelné jen okraje asfaltu vystupující z černé horniny. Takových míst je na poloostrově Reykjanes stále více.
Série erupcí změnila podobu celého poloostrova
Od konce roku 2023 se oblast kráterové řady Sundhnúksgígar stala dějištěm opakovaných sopečných erupcí. Každá z nich přinesla nové lávové proudy, které postupně přetvářely krajinu a zasahovaly infrastrukturu v okolí města Grindavík.
Láva několikrát překročila komunikace vedoucí do města, poškodila inženýrské sítě a přinutila islandské úřady budovat nové ochranné hráze i náhradní silnice. Některé úseky bylo nutné přeložit už několikrát během jediného roku.
Přesto se podařilo zabránit ještě větším škodám. Rozsáhlé zemní valy vybudované kolem Grindavíku a nedaleké geotermální elektrárny Svartsengi ve většině případů odklonily lávové proudy mimo nejcitlivější oblasti.
Další informace a příběhy z Islandu včetně kompletních informací o zatmění SLunce 12. srpna najdete ZDE
Grindavík zůstává téměř prázdným městem
Největším symbolem celé vulkanické krize se stal právě Grindavík. Většina obyvatel musela město opustit už na konci roku 2023, kdy se pod ním začaly otevírat rozsáhlé pukliny a série silných zemětřesení signalizovala příchod magmatu k povrchu.
Ačkoli se část lidí mohla později na krátkou dobu vrátit, běžný život se do města zatím nevrátil. Samotné lávové proudy se Grindavíku vyhnuly, nicméně město bylo vážně zasaženo sérií zemětřesení a otevřením puklin v jeho blízkosti, které způsobily deformace terénu a dlouhodobou evakuaci části zástavby.
Noční pohled na poloprázdný Grindavík působí až surrealisticky. Pouliční osvětlení svítí, ale ulice zůstávají neobvykle tiché. Fotili a natáčeli jsme v plné turistické sezoně.
Co se děje pod povrchem právě teď?
Přestože v současnosti na Reykjanesu neprobíhá žádná erupce, geologové rozhodně nemluví o konci vulkanické aktivity.
Pod geotermální oblastí Svartsengi se nadále hromadí magma. Měření pomocí GPS i družicových radarů ukazují, že se zemský povrch znovu pozvolna zvedá – jev známý jako inflace. Ten je způsoben tím, že se magmatická komora postupně plní novým materiálem z hloubky.
Podobný vývoj předcházel i předchozím erupcím. Přesný okamžik dalšího výbuchu dnes nikdo nedokáže určit, odborníci ale upozorňují, že současný vulkanický cyklus na Reykjanesu zdaleka neskončil.
Co znamená návrat erupcí na Reykjanes po dlouhém klidu?
Poloostrov Reykjanes leží přímo na rozhraní euroasijské a severoamerické litosférické desky. Ty se od sebe každoročně vzdalují přibližně o dva centimetry, což umožňuje magmatu pronikat k povrchu.
Po téměř osmi stech letech relativního klidu zde v roce 2021 začalo nové období vulkanické aktivity. Od té doby následovala celá série erupcí, které postupně ukazují, že Reykjanes může vstupovat do další dlouhodobé aktivní fáze trvající desítky let.
Podobné cykly se v historii Islandu opakovaly už několikrát.
Je bezpečné na Reykjanes cestovat?
Ano. Přestože obrázky lávy a praskající země působí dramaticky, většina Islandu funguje zcela normálně.
Silnice, letiště i turistické služby zůstávají v provozu a případná omezení se týkají především bezprostředního okolí Grindavíku a aktivních sopečných oblastí. Islandské úřady situaci nepřetržitě monitorují a případné uzávěry vyhlašují s velkým předstihem.
Pokud plánujete návštěvu Reykjanesu, vyplatí se před cestou sledovat aktuální informace a respektovat případná bezpečnostní opatření.
Krajina, která se mění doslova před očima
Ještě před několika lety vedla přes dnešní lávové pole běžná silnice. Dnes ji na mnoha místech překrývá několik metrů ztuhlé horniny.
Reykjanes tak nabízí jedinečnou možnost sledovat vznik nové krajiny téměř v přímém přenosu. Málokde na světě lze během jediné návštěvy vidět tak čerstvé důkazy síly přírodních procesů – od nově vzniklých kráterů přes rozsáhlá lávová pole až po komunikace, které během několika hodin zmizely pod proudem žhavé horniny. Poloostrov Reykjanes po nedávných erupcích pokaždé ukazuje, jak rychle se zde krajina mění.
Zdroje:
Icelandic Meteorological Office
The Icelandic Institute of Natural History
Civil Protection of Iceland
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře