LOFTSSON PŘICHÁZÍ S NOVÝM PLÁNEM. CHCE Z VELRYB VYRÁBĚT ŽELEZO
Kristján Loftsson je ve svých 83 letech stále v čele islandské velrybářské společnosti Hvalur. Letos se po dvouleté přestávce znovu vydal na lov plejtváků myšoků. Jenže domácí poptávka po velrybím mase je mizivá, Japonsko už islandské velryby prakticky nechce a Loftsson proto přichází s překvapivým plánem: z masa vyrábět železné doplňky stravy.
150 VELRYB, KTERÉ SE MĚLY ZNOVU LOVIT
V létě 2026 se do islandských vod vrátily velrybářské lodě Hvaluru. Společnost po dvouleté přestávce obnovila lov plejtváků myšoků a pro letošní rok má povolenou kvótu 150 kusů. Stejný počet odpovídá doporučení islandského Institutu pro výzkum moře a sladkých vod pro rok 2026.
Pro Hvalur je to návrat k činnosti, kterou jeho šéf Kristján Loftsson odmítá považovat za přežitek. Je mu 83 let a firmu vede od roku 1974, kdy po smrti svého otce převzal rodinný podnik. Ve velrybářství se pohyboval už od třinácti let. Jenže letošní návrat má jeden zásadní problém.
Komu chce vlastně ulovené velryby prodat?
ISLANĎANÉ JE TÉMĚŘ NEJEDÍ
Představa, že velrybí maso je běžnou součástí islandského jídelníčku, je značně zavádějící.
Podle dostupných průzkumů pravidelně konzumují velrybí maso méně než dvě procenta Islanďanů. Podle průzkumu citovaného organizacemi zabývajícími se ochranou velryb navíc přibližně 82 procent Islanďanů uvádí, že velrybí maso nikdy nejedlo.
Část masa, které se na Islandu prodává, přitom nesměřuje k místním obyvatelům, ale k turistům. Právě turistická poptávka je podle ochranářských organizací významnou částí islandského trhu s velrybím masem.
Pro Hvalur je ale důležitější jiný trh. Japonsko. A ten se mezitím prakticky rozpadl.
JAPONSKO UŽ ISLANDSKÉ VELRYBY NECHCE
Japonsko bývalo hlavním zahraničním odběratelem islandského masa z plejtváků myšoků. Jenže jeho poptávka po velrybím mase dlouhodobě klesá.
Hvalur proto v srpnu oznámil zásadní změnu: prodej masa z plejtváků myšoků do Japonska prozatím odkládá.
Poslední velká zásilka z Islandu dorazila do Japonska v únoru 2023. Šlo o více než 2500 tun masa, které navíc podle dostupných informací dosud nebylo celé prodáno.
Ekonomický problém je tedy zřejmý.
Islandská společnost má povolení zabíjet desítky až stovky obrovských kytovců, ale její hlavní zahraniční trh už o jejich maso nemá takový zájem jako dříve.
A přesto Loftsson letos znovu vyplul.
TAK PROČ JE VLASTNĚ LOVÍ?
Jednoduchá odpověď neexistuje.
Loftsson dlouhodobě tvrdí, že velrybářství je pro něj především podnikání a využívání přírodního zdroje, nikoli nějaký romantický boj za tradici. Plejtváky myšoky považuje za dostatečně početné a lov za udržitelný, pokud se drží vědecky stanovených kvót.
A právě tady se jeho pohled zásadně střetává s odpůrci lovu.
Ti upozorňují, že ekonomický argument je stále slabší. Už v roce 2025 Loftsson přiznával, že japonský trh nabízí tak nízké ceny, že podle něj nebylo ekonomicky ospravedlnitelné vyplouvat.
Přesto se v roce 2026 rozhodl pokračovat.
Proč?
Protože pro Loftssona nejde jen o to, kolik se dnes prodá kilogramů masa.
Je to jeho podnikání, které převzal po otci. V Hvaluru strávil prakticky celý dospělý život a velrybářství se pro něj stalo nejen zdrojem příjmů, ale také otázkou práva podnikat v oboru, který považuje za legitimní.
A právě proto se nyní snaží najít nový způsob, jak velrybí maso zpeněžit.
Z VELRYBY CHCE UDĚLAT "ŽELEZO"
V srpnu přišel Loftsson s nápadem, který zní téměř absurdně.
Z velrybího masa chce vyrábět železný doplněk stravy.
Produkt má nést název Reyðarjárn a měl by se vyrábět zpracováním svaloviny plejtváků myšoků do prášku, který by se následně prodával v kapslích.
Loftsson svůj nápad vysvětluje vysokým obsahem hemového železa ve svalovině velryb. Tvrdí, že právě tato forma železa se v těle vstřebává lépe než některé běžně používané formy železných solí. Podle jeho popisu má výsledný prášek obsahovat přibližně 700 miligramů hemového železa na kilogram.
Jeho argumentace ale jde ještě dál.
Loftsson upozorňuje na celosvětový problém nedostatku železa a anémie a tvrdí, že nový produkt by mohl najít zákazníky v zemích, kde je nedostatek železa rozšířený.
Velrybí maso tak podle něj nemusí skončit na talíři. Může skončit v kapsli.
Profil: KRISTJÁN LOFTSSON
Kristján Loftsson je islandský podnikatel známý především jako dlouholetý šéf a spoluvlastník společnosti Hvalur hf., která se zabývá komerčním lovem velryb.
Základní informace
Datum narození: 17. března 1943
Místo narození: Hafnarfjörður, Island
Národnost: islandská
Povolání: podnikatel, manažer v rybářském a velrybářském průmyslu
Kariéra
Kristján Loftsson pochází z rodiny spojené s velrybářstvím. Jeho otec založil firmu Hvalur hf. a Kristján se v oboru pohyboval už od mládí — podle zdrojů se účastnil velrybářských expedic už od 13 let.
1974: převzal vedení firmy Hvalur hf. po smrti svého otce
od té doby je jejím generálním ředitelem (CEO) a klíčovou postavou firmy
Hlavní byznys
Hvalur hf. je poslední velká islandská společnost zaměřená na lov velryb (zejména plejtváků obrovských)
firma provozuje také zpracování a export velrybího masa (historicky zejména do Japonska)
Kristján je zároveň považován za jednoho z největších vlastníků společnosti
Kontroverze
Kristján Loftsson je jednou z nejkontroverznějších postav islandského byznysu:
dlouhodobě obhajuje komerční lov velryb, i přes silný odpor ochranářů
čelí kritice mezinárodních ekologických organizací
jeho činnost je spojována s debatou o etice velrybářství a ochraně přírody
v médiích je někdy označován jako „poslední velrybářský magnát“ nebo „Icelandic Ahab“
Zajímavosti
je považován za jednoho z nejvlivnějších lidí v islandském rybářském průmyslu
jeho firma je jedním z posledních aktivních hráčů v komerčním lovu velryb na světě
opakovaně se účastnil mezinárodních jednání o velrybářství jako zástupce Islandu
JE TO NOVÝ BYZNYS, NEBO ZOUFALÝ POKUS?
Právě tady začíná být Loftssonův plán zajímavý.
Jeho firma přichází o tradiční odbytiště a domácí trh je malý. Místo aby proto velrybářství ukončila, hledá nový produkt.
Jenže mezi nápadem a skutečným výrobkem je obrovský rozdíl.
Reyðarjárn zatím není běžně dostupným doplňkem stravy na světovém trhu. Loftsson popisuje jeho potenciál a způsob výroby, ale případný prodej v jednotlivých zemích by podléhal jejich potravinovým a zdravotnickým pravidlům.
A právě tady může narazit.
Zatímco kilogram velrybího masa lze relativně jednoduše chápat jako potravinu, výrobek určený jako doplněk stravy musí splňovat úplně jiná pravidla.
Loftsson tak možná našel nový způsob, jak o svém produktu přemýšlet. Není ale vůbec jisté, zda z něj skutečně vznikne významný obchod.
A CO SAMOTNÉ VELRYBY?
Plejtvák myšok není žádná malá ryba.
Je to druhý největší živočich na Zemi – hned po plejtváku obrovském. Dorůstá délky přes 20 metrů a patří k největším živočichům, kteří kdy na planetě žili.
Tady je dobré zastavit se u správného názvu: anglické fin whale je česky plejtvák myšok. Plejtvák obrovský je naopak blue whale, tedy vůbec největší živočich na Zemi.
Islandská kvóta pro rok 2026 činí 150 plejtváků myšoků.
Jejich populace je přitom podle islandského institutu dostatečně početná na to, aby vědecké doporučení pro rok 2026 umožnilo lov v rozsahu 150 kusů. Institut současně upozorňuje na nejistoty v nejnovějších odhadech a používá preventivní přístup při stanovení doporučeného úlovku.
To je důležitý rozdíl.
Vědecké doporučení pro určitou výši úlovku neznamená, že vědci podporují samotný lov. Znamená, že při daném modelu velikosti populace považují určitý počet ulovených zvířat za slučitelný s řízením populace.
Odpůrci velrybářství naopak upozorňují především na etickou stránku lovu a na skutečnost, že ekonomický přínos odvětví je podle nich stále obtížnější obhájit.
POSLEDNÍ VELRYBÁŘ V ZEMI, KTERÁ SE MĚNÍ
Hvalur je dnes jedinou aktivní islandskou společností zabývající se komerčním lovem velryb.
A právě proto je Loftssonův příběh větší než příběh jednoho podnikatele.
Na jedné straně stojí 83letý muž, který tvrdí, že pokud jsou velryby dostatečně početné a existuje zákonná kvóta, není důvod s lovem přestat.
Na druhé straně je země, ve které velrybí maso většina obyvatel nejí a kde roste odpor ke komerčnímu lovu. Podle průzkumů pravidelně konzumují velrybí maso jen jednotky procent obyvatel.
A mezi tím se mění samotný obchodní model.
Japonsko už není spolehlivým odbytištěm. Domácí spotřeba je malá. A novým plánem má být výrobek, který by se místo na talíř dostal do lékárenské nebo doplňkové výživové sféry.
LOV VELRYB NA ISLANDU: LOFTSSON NECHCE SKONČIT
Možná právě v tom je odpověď na otázku, proč Kristján Loftsson ve svých 83 letech stále vyráží na moře.
Nemusí jít jen o peníze z několika desítek tun masa.
Může jít o odmítnutí připustit, že odvětví, kterému zasvětil celý život, už nemá budoucnost. Lov velryb na Islandu tak ještě nekončí.
Hvalur letos znovu vyplul. Podle posledních veřejně dostupných údajů citovaných na konci srpna měl uloveno 59 ze 150 povolených plejtváků myšoků.
A zatímco jedni v tom vidí poslední záchvěv průmyslu, který pomalu mizí, Loftsson hledá další cestu.
Nejdřív prodával velrybí maso.
Potom ho chtěl vyvážet do Japonska.
A teď chce z velryby vyrobit železo.
Možná je to poslední pokus zachránit jeho podnikání. Možná jen další kapitola příběhu člověka, který odmítá být tím, kdo jednou zavře dveře velrybářské stanice.
Komentáře