NA ISLANDU SE BUDE PLATIT ZA KILOMETRY, MOHOU ZA TO ELEKTROMOBILY

Island se stal první zemí na světě, která se rozhodla k opravdu radikální reformě financování silniční infrastruktury. Od 1. ledna 2026 přechází od tradičního zdanění pohonných hmot k plošné kilometrické silniční dani, která se bude vztahovat na všechna vozidla a všechny silnice na ostrově. Důvod je prostý: systém založený na dani z paliv přestal v době rychlé elektromobilizace fungovat.

Most přes deltu ledovcové řeky, v pozadí ledovec Vatnajökull, foto: Roman Pech

Elektromobily změnily pravidla hry

Stejně jako ve většině světa byl i na Islandu základním zdrojem financování silnic výběr spotřební daně z benzinu a nafty. Jenže s rostoucím podílem elektromobilů, plug-in hybridů a stále úspornějších spalovacích aut začaly příjmy rychle klesat. I když Island zavedl v roce 2024 zdanění elektromobilů podle ujetých kilometrů, hlavní tíhu systému dál nesla zmenšující se flotila vozů se spalovacím motorem.

Výsledkem byl paradox: čím ekologičtější byl vozový park, tím méně peněz měl stát na údržbu silnic v extrémně náročném prostředí vulkanického ostrova.

Kilometr místo litru

Nový systém, označovaný islandsky jako „Kýlómetragjald“, tento problém řeší přímo. Každý zaplacený kilometr má nahradit ztracené litry paliva. Podle islandských úřadů je takové řešení spravedlivější i dlouhodobě udržitelné – nezáleží na druhu pohonu ani na spotřebě, ale čistě na tom, kolik vozidlo silnice skutečně využívá.

Základní sazba pro osobní automobily a SUV do 3,5 tuny je stanovena na 6,95 ISK za kilometr, tedy zhruba 1,14 Kč. Motocykly mají čtyřicetiprocentní slevu a platí 4,15 ISK za kilometr. Těžká vozidla jsou rozdělena do 29 hmotnostních kategorií a největší nákladní auta zaplatí až 45,17 ISK za kilometr.

Výpadek příjmů byl dramatický

Data islandských úřadů ukazují, jak neudržitelný se starý systém stal. Příjmy z daně z pohonných hmot přepočtené na ujetý kilometr klesly mezi rokem 2006 a současností o 43 %. Důvodem nebyl pokles dopravy, ale technologický pokrok.

Vláda si proto na nové dani pochvaluje především předvídatelnost. Kilometrický systém má fungovat i v době, kdy budou na

silnicích jezdit téměř výhradně elektromobily.

Konec spotřební daně z paliv

Součástí reformy je také zrušení spotřební daně z benzinu a nafty. Cena benzinu na Islandu tak klesne o 95–105 ISK za litr, u nafty o 80–88 ISK. I po zlevnění ale zůstane palivo výrazně dražší než ve střední Evropě, zejména kvůli vysoké uhlíkové dani.

Průměrná cena benzinu se v roce 2025 pohybovala kolem 55–58 Kč za litr a ani po reformě se Island nepřiblíží českým cenám. Ty jsou sice také zatíženy spotřební daní a DPH, ale v absolutních číslech výrazně nižší.

Jak se bude platit v praxi

Pro obyvatele Islandu má systém fungovat podobně jako vyúčtování za energie. Údaje z tachometrů budou majitelé vozidel odesílat přes aplikace státní správy, případně budou odečteny při technických kontrolách.

Systém vypočítá průměrný měsíční nájezd a vystaví faktury. U osobních aut přijde vyúčtování jednou ročně, u nákladních vozidel každých šest měsíců. Nezaplacení do 14 dnů po splatnosti bude sankcionováno stejně jako jízda s neplatnou STK – v krajním případě až odebráním registračních značek.

Dopad na půjčovny i turisty

Reforma výrazně zasáhne i půjčovny aut, které jsou pro většinu návštěvníků Islandu klíčové. Ty už se na změnu připravují – do ceníků přibývají položky za kilometry nebo nabídky fixních denních balíčků. Pro turisty to znamená větší transparentnost, ale i nutnost sledovat najeté kilometry.

Ostrovní inspirace pro zbytek světa

Island není jediný, kdo o podobné reformě uvažuje. Přechod na zdanění podle ujetých kilometrů připravuje také Nový Zéland, pilotní projekty běží na Havaji nebo v americkém Oregonu. Nikde však zatím nebyl systém zaveden tak plošně a bez výjimek.

Na první pohled nový model ruší zvýhodnění elektromobilů. Ty ale na Islandu zůstávají osvobozeny od uhlíkové daně, takže jejich provoz je i nadále levnější než u spalovacích vozů. Reforma tak neznamená konec elektromobility, ale spíš realistické přiznání, že silnice se musí platit bez ohledu na to, čím jezdíme.

Island tím možná ukazuje cestu, po které budou muset dříve či později vykročit i další země – zejména ty ostrovní, kde se každý kilometr asfaltu počítá dvojnásob.