SEVER V OHROŽENÍ: ISLAND HLÁSÍ EXTRÉMNÍ RIZIKO KOLAPSU OCEÁNSKÝCH PROUDŮ
- Roman Pech
- před 43 minutami
- Minut čtení: 3
Islandská vláda vydala jedno z nejsilnějších varování ve své moderní historii: možné zhroucení klíčového atlantského oceánského proudu (AMOC) označila za bezpečnostní riziko a dokonce za existenční hrozbu pro svou zemi. Informovala o tom agentura Reuters.
Co je AMOC a proč se ho všichni bojí?
AMOC (Atlantic Meridional Overturning Circulation) je rozsáhlý systém oceánských proudů, který přenáší teplou vodu z tropů na sever Atlantiku. Díky tomu má Evropa — a zejména severozápadní Evropa — mnohem mírnější klima, než by odpovídalo její zeměpisné šířce.
Vědci přitom už roky varují, že tento systém slábne. Důvodem je hlavně tání grónských a arktických ledovců, které do oceánu přidává velké množství sladké vody. Ta narušuje mechanismus „klesání“ husté slané vody na severu Atlantiku — tedy motor, který celý systém pohání.
Některé studie varují, že AMOC může dosáhnout tzv. kritického bodu rychleji, než se kdysi předpokládalo. Podle islandských představitelů už nejde o hypotetické riziko vzdálené budoucnosti, ale o možnost, na kterou se musí stát aktivně připravit.
Island: Jde o národní bezpečnost
Islandská vláda proto zařadila téma AMOC na jednání svého Národního bezpečnostního výboru. Je to vůbec poprvé, kdy tato severská země zařazuje klimatický jev na seznam strategických hrozeb.
Island upozornil, že:
oslabení nebo kolaps AMOC může způsobit výrazné změny počasí v severním Atlantiku,
hrozí extrémní zimy, silnější bouře i výrazné narušení rybolovu,
zásadně se mohou změnit mořské proudy a teploty, které určují ekosystémy kolem ostrova,
projevy mohou být náhlé a nelineární — tedy nepůjde o pomalé zhoršování, ale o skokové změny.
Vláda proto připravuje scénáře krizové připravenosti, do kterých zahrnuje infrastrukturu, energetiku, zásobování potravinami i mezinárodní koordinaci.
Dopady kolapsu AMOC mohou být globální
Ačkoli Island je první, kdo téma oficiálně otevřel jako bezpečnostní hrozbu, dopady by zasáhly celý svět. Odborníci upozorňují:
Evropu by čekaly chladnější zimy a nestabilní počasí.
Afrika a Jižní Amerika by mohly zažít extrémnější sucha i povodně, protože AMOC ovlivňuje monzunové cykly.
Antarktida by se paradoxně mohla oteplit ještě rychleji, což by urychlilo tání ledovců a růst hladiny moří.
Některé studie dokonce naznačují, že kolaps AMOC může spustit efekty připomínající mladou dobu ledovou — i když v moderních klimatických podmínkách by dopady byly složitější a regionálně různorodé.
Co říkají vědci?
Vědecká komunita se shoduje, že AMOC slábne. Rozcházejí se však v tom, jak rychle a zda je kolaps nevyhnutelný.
Některé modely varují před možností kolapsu už během tohoto století.
Jiné upozorňují, že data jsou nedostatečně dlouhá a že je možné, že systém má větší stabilitu, než se zdá.
Řada studií ukazuje, že klíčové je tempo tání Grónska — a to se stále zrychluje.
Island přesto říká, že je lepší počítat s nejhorším scénářem, protože dopady by byly tak zásadní, že jakékoli zpoždění přípravy může být fatální.
Proč se o tom mluví právě teď?
Hned několik událostí z posledních let upozornilo na to, že severní Atlantik se rychle mění:
Teplota povrchových vod v regionu překonává rekordy.
Arktida se otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek planety.
Grónské ledovce od roku 2000 ztratily více ledu než za celé předchozí století.
Island proto nechce čekat, až vědecká jistota bude 100%. Vláda tvrdí, že riziko je dostatečně reálné a přípravy musejí začít okamžitě.
Závěr: Island vyslal světu varovný signál
Rozhodnutí Islandu označit hrozící kolaps AMOC za existenční hrozbu je precedent. Ukazuje, jak klimatická změna začíná zasahovat hluboko do geopolitiky i národní bezpečnosti.
Místo abstraktních debat o oteplování se mluví o konkrétních scénářích, které mohou změnit klima i ekonomiku celých regionů.
Island přitom není jediný, kdo se na možné dopady připravuje — ale je prvním státem, který to řekl takto otevřeně.
Komentáře