BLUE LAGOON: JAK VZNIKLY NEJSLAVNĚJŠÍ LÁZNĚ ISLANDU?
- Roman Pech
- 7. 8.
- Minut čtení: 7
Blue Lagoon, islandsky Bláa lónið, dnes patří k nejnavštěvovanějším místům Islandu. Každoročně sem přijíždějí statisíce lidí z celého světa a pro mnohé z nich je koupel v mléčně modré geotermální vodě hlavním důvodem cesty na ostrov. Jen málokdo ale ví, že ještě před padesáti lety zde nebylo vůbec nic.
Tehdy na poloostrově Reykjanes nebyly žádné lázně, žádný hotel ani ikonické fotografie. Jen černé lávové pole. Právě tady vznikl jeden z nejznámějších turistických symbolů Islandu – a vlastně úplnou náhodou.
Zrod náhodou
V 70. letech začal Island stále intenzivněji využívat geotermální energii. Nedaleko dnešní Blue Lagoon byla v roce 1976 uvedena do provozu elektrárna Svartsengi, která dodává elektřinu i teplo pro okolní města.
Z vrtů hlubokých přibližně dva kilometry čerpá vodu ohřátou zemským nitrem na více než 240 °C. Po výrobě elektřiny a předání tepla má voda stále kolem 70 °C, a proto ji tehdy inženýři vypouštěli do okolního lávového pole. Předpokládali, že se jednoduše vsákne do porézní horniny. Jenže islandská příroda měla jiné plány.
Když se voda odmítla vsáknout
Láva byla sice plná dutin, ale voda obsahovala velké množství rozpuštěného oxidu křemičitého. Ten začal póry v hornině postupně utěsňovat.
Místo aby voda mizela pod zemí, vytvořilo se rozsáhlé jezírko, které se rok od roku zvětšovalo.
Zpočátku šlo spíše o problém než o turistickou atrakci. Elektrárna musela řešit, co s nečekanou lagunou vlastně dělat.
Proč mohla Blue lagoon vzniknout právě na Islandu?
Island leží na rozhraní euroasijské a severoamerické litosférické desky. Zemská kůra je zde mimořádně tenká a magma se nachází poměrně blízko povrchu.
Díky tomu patří Island mezi světové velmoci v využívání geotermální energie. Přibližně devět z deseti domácností je vytápěno geotermální vodou a značná část elektřiny vzniká právě díky teplu ukrytému pod zemí.
Bez těchto jedinečných geologických podmínek by Blue Lagoon nikdy nevznikla.
První koupající
Na začátku 80. let začali do laguny chodit místní obyvatelé, přestože ke koupání vůbec nebyla určena.
Nejznámější je příběh mladého muže trpícího lupénkou, který si všiml výrazného zlepšení pokožky po pravidelných koupelích. Jeho zkušenost vzbudila zájem lékařů a odstartovala výzkum účinků geotermální vody bohaté na oxid křemičitý, minerály a řasy.
Právě tehdy se začal rodit budoucí světový fenomén.
Když Island ještě nebyl turistickou velmocí
Dnes si Blue Lagoon spojuje s Islandem téměř každý cestovatel. V 80. letech ale byla situace úplně jiná.
Island navštěvovalo jen několik desítek tisíc turistů ročně a hospodářství země stálo především na rybolovu. Nikdo tehdy netušil, že se o několik desetiletí později stane cestovní ruch jedním z nejvýznamnějších pilířů islandské ekonomiky.
Od skromného koupaliště k luxusnímu resortu
Blue Lagoon byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1987. Nešlo ale o dnešní luxusní lázně.
Návštěvníci měli k dispozici jen jednoduché převlékárny, základní zázemí a několik dřevěných chodníků.
Teprve během 90. let začal areál rychle růst. Přibyly restaurace, wellness centrum, výzkumné dermatologické pracoviště i vlastní kosmetická řada založená na oxidu křemičitém, minerálech a mikrořasách. Dnes patří Blue Lagoon mezi nejluxusnější lázeňské resorty severní Evropy.
Proč je voda modrá?
Typická mléčně modrá barva není způsobena řasami ani umělými barvivy.
Jemné částečky oxidu křemičitého rozptýlené ve vodě rozptylují sluneční světlo tak, že voda získává svůj charakteristický modrobílý odstín. Právě stejný oxid křemičitý vytváří také známé bílé bahno používané jako pleťová maska.
Jak je možné, že je voda čistá?
Na rozdíl od běžných bazénů se voda v Blue Lagoon prakticky nechloruje.
Celý objem laguny se přibližně každých 40 hodin přirozeně obmění novou geotermální vodou přitékající z elektrárny. Neustálý průtok a vysoký obsah minerálů pomáhají udržovat její kvalitu.
Opravdu pomáhá pokožce?
Výzkumy skutečně ukazují, že kombinace geotermální vody, oxidu křemičitého a řízené světelné terapie může některým pacientům s lupénkou významně ulevit.
Proto zde vznikla specializovaná dermatologická klinika.
Na druhou stranu Blue Lagoon rozhodně není zázračným lékem na všechny kožní potíže. Řada tvrzení, která kolují po internetu nebo sociálních sítích, není vědecky potvrzena.
Bláa lónið pod hrozbou sopek
Od konce roku 2023 zasáhla poloostrov Reykjanes série sopečných erupcí. Láva několikrát přerušila hlavní silnici vedoucí k areálu a Blue Lagoon musela být opakovaně uzavřena.
Okolo resortu proto vyrostly mohutné ochranné valy, které mají případné proudy lávy odklonit. Díky nim se zatím podařilo celý areál uchránit, přestože se sopečná aktivita odehrává jen několik kilometrů odsud.
Právě kontrast mezi luxusními lázněmi a aktivní vulkanickou krajinou dělá z Blue Lagoon jedno z nejpozoruhodnějších míst na světě.
Moje zkušenost: bez rezervace už raději ne
Když jsem byl v Modré laguně naposledy v roce 2023, překvapily mě obrovské fronty. Na vstup se čekalo desítky minut a bylo zřejmé, jak rychle popularita tohoto místa roste. Pokud se sem proto chystáte v hlavní sezoně, rozhodně bych nedoporučoval přijet bez rezervace. Dnes už navíc není možné spoléhat na to, že vás do laguny jednoduše pustí „na blint“ – vstup je potřeba rezervovat předem.
Ještě jednu věc bych před koupáním rozhodně nepodcenil: sundejte si všechny šperky. Obsluha na to návštěvníky upozorňuje, protože minerály a síra ve vodě mohou způsobit jejich výrazné zčernání. Zažil jsem několik žen, které si před vstupem zapomněly sundat například náušnice nebo prstýnek. Po desítkách minut ve vodě pak šperky místo původní barvy získaly téměř úplně černý povrch a jejich následné čištění bylo velmi pracné. Modrá laguna tak dokáže potrápit nejen pokožku, ale i šperky, které si do ní vezmete.
Stojí návštěva za to?
Blue Lagoon rozhodně nepatří mezi levné atrakce. Pokud ale Island navštěvujete poprvé, nabízí zážitek, který jinde na světě hledá jen těžko konkurenci.
Vstup je vhodné rezervovat s velkým předstihem, zejména během léta, kdy bývá dlouho dopředu vyprodáno.
Mýtus, kterému všichni věří
Mnoho lidí se domnívá, že Blue Lagoon je přírodní jezero.
Ve skutečnosti jde o člověkem vytvořenou lagunu, která vznikla jako vedlejší produkt geotermální elektrárny. Příroda ale rozhodla o tom nejdůležitějším – voda se nevsákla, ale vytvořila unikátní jezero. Blue Lagoon je tak výsledkem neobvyklé spolupráce člověka a geologických procesů.
5 věcí, které vás v Bláa lónið překvapí:
1. Bez důkladné sprchy vás do laguny nepustí
Stejně jako ve všech islandských bazénech je i zde povinné osprchovat se bez plavek. Pro cizince to může být zpočátku nezvyk, na Islandu jde ale o naprostou samozřejmost. Díky této tradici není potřeba používat tolik chemie jako v běžných bazénech a voda zůstává čistší.
2. Ve vodě si můžete objednat drink
Přímo uprostřed laguny najdete bar, ke kterému doplavete nebo dojdete po dně. Náramek, který dostanete při vstupu, slouží jako elektronická peněženka – stačí ho přiložit ke čtečce a nápoj se připíše na váš účet. V základní vstupence bývá obvykle zahrnut jeden nápoj zdarma.
3. Vlasy mohou po koupání ztvrdnout
Vysoký obsah oxidu křemičitého prospívá pokožce, ale vlasům už tolik ne. Pokud si je před vstupem nenatřete kondicionérem nebo je nenamočíte čistou vodou, mohou být po koupání suché, tvrdé a obtížně se rozčesávají. Zaměstnanci proto doporučují použít kondicionér před vstupem i po koupání.
4. Není tak hluboká, jak vypadá
Na fotografiích působí Blue Lagoon jako hluboké jezero, ve skutečnosti je většina laguny hluboká jen kolem jednoho metru. Prakticky všude dosáhne na dno i člověk průměrné výšky, takže se zde spíše prochází než plave.
5. Voda není modrá kvůli obloze
Mnoho lidí si myslí, že modrou barvu způsobuje odraz oblohy. Ve skutečnosti ji vytvářejí mikroskopické částečky oxidu křemičitého rozptýlené ve vodě, které rozptylují sluneční světlo. Proto má laguna svůj typický mléčně modrý odstín i za zataženého počasí nebo během dlouhých islandských zimních dnů.
ZAJÍMAVOSTI
Teplota vody se pohybuje mezi 37 a 39 °C.
Hloubka laguny je většinou jen 0,8 až 1,4 metru, takže téměř všude dosáhnete na dno.
Voda obsahuje především oxid křemičitý, síru a další minerály.
Bílé bahno na dně tvoří oxid křemičitý používaný jako oblíbená pleťová maska.
Před koupáním je vhodné použít kondicionér – vysoký obsah oxidu křemičitého totiž dokáže vlasy výrazně vysušit.
Ačkoli se voda může zdát mléčná, její modrá barva je čistě optickým efektem způsobeným rozptylem světla na mikroskopických částicích oxidu křemičitého.
Modrá laguna má konkurenci na severu
Modrá laguna ale není jediným místem na Islandu, kde se můžete koupat v teplé geotermální vodě uprostřed sopečné krajiny. Na severu ostrova, nedaleko jezera Mývatn, najdete Jarðböðin við Mývatn, známé také jako Mývatn Nature Baths. Komplex byl otevřen v roce 2004 a jeho hlavní laguna nabízí minerálně bohatou vodu o teplotě přibližně 36 až 40 °C. Součástí areálu jsou také parní lázně a vířivky.
Ve srovnání s Modrou lagunou působí lázně u Mývatnu komorněji a klidněji. Také samotné prostředí je jiné: místo monumentálního komplexu u Svartsengi se koupete v lávové krajině severního Islandu s výhledem na okolní sopečnou krajinu. Právě menší návštěvnost a komornější atmosféra jsou jedním z důvodů, proč jsou Jarðböðin často doporučovány jako alternativa k mnohem známější Modré laguně.
Ještě starší tradice koupání
Tradice koupání v geotermálním teple je u Mývatnu mnohem starší než dnešní lázně. Už v 17. století popsal biskup Gísli Oddsson zdejší parní lázeň jako místo, kde lidé usedali nebo uléhali do horkého písku a nechávali se prohřívat stoupající párou. Podle tehdejšího přesvědčení měl tento „zemní lázeňský“ rituál dokonce léčivé účinky. Gísli přitom zaznamenal, že lidé věřili, že po takové koupeli může nemocný pocítit úlevu nebo se dokonce úplně uzdravit.
Citace z Gísliho:
V překladu Jónase Rafnara z roku 1942 je popsáno:
„Kofi byl kdysi postaven na povrchu země v rovném písku […] tam se dva lidé najednou svléknou, sednou si nebo lehnou do písku, podle libosti se v něm převalují a užívají si příjemného pocitu…“
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře