ISLAND SE STÁVÁ EVROPSKÝM POČÍTAČEM. TECHNOLOGICKÉ FIRMY TAM STAVÍ DATACENTRA VE VELKÉM
Aktualizováno: před 4 dny
Na první pohled je to jen nenápadná budova u městečka Blönduós na severu Islandu. Za jejími zdmi ale běží tisíce počítačů, které zpracovávají data z druhého konce světa. A právě teď jejich počet výrazně roste. Společnost Borealis Data Center rozšiřuje svůj areál v Blönduós a v červnu podepsala s islandskou státní energetickou společností Landsvirkjun dlouhodobou smlouvu na dalších 12 megawattů stabilního výkonu.
Proč firmy staví obří serverovny právě na Islandu?
Odpověď se skrývá v kombinaci něčeho, čeho má Island dostatek, a něčeho, čeho mají datová centra zoufalý nedostatek: čisté elektřiny a chladu.
Servery potřebují především elektřinu
Datové centrum je ve skutečnosti obrovská koncentrace počítačového výkonu. Servery běží nepřetržitě a spotřebovávají elektřinu nejen pro samotné výpočty, ale také pro chlazení, síťovou infrastrukturu a další systémy.
A právě elektřina je pro Island jednou z největších výhod.
Země vyrábí elektřinu téměř výhradně z obnovitelných zdrojů – především z vodních a geotermálních elektráren. Island proto nemusí pro provoz serverů spalovat uhlí nebo zemní plyn.
Pro datová centra je to zásadní. Stejný server může mít podle místa, kde běží, výrazně odlišnou uhlíkovou stopu.
Island navíc nabízí něco, co je pro datová centra téměř stejně důležité jako samotná energie.
Chlad.
Island má chlazení téměř zadarmo
Počítače mají jeden zásadní problém. Čím více pracují, tím více tepla produkují.
Velké datové centrum proto musí obrovské množství tepla odvádět. Chlazení přitom samo spotřebovává další energii.
Na Islandu pomáhá klima. Je chladné a především relativně stabilní.
Borealis a další provozovatelé proto mohou po značnou část roku využívat takzvané free cooling, tedy chlazení pomocí venkovního vzduchu namísto energeticky náročných kompresorových systémů.
Podle Eyjólfa Magnúse Kristinssona, šéfa společnosti atNorth, může samotné chlazení představovat až 40 procent celkových nákladů na elektřinu běžného datového centra. Islandské klima tak představuje značnou konkurenční výhodu.
A existují i další způsoby, jak spotřebu snížit. Islandský startup AI Green Bytes například pracuje s imerzním chlazením, při němž jsou počítačové komponenty ponořeny do speciální nevodivé kapaliny. Podle firmy může tento způsob snížit spotřebu energie související s chlazením až o 90 procent.
Datová centra už spotřebují 3,5 procenta islandské elektřiny
A tady se dostáváme k prvnímu problému.
Island má sice obrovský podíl obnovitelné elektřiny, ale její množství není nekonečné.
Podle Landsvirkjunu dnes datová centra na Islandu spotřebovávají přibližně 70 MW, což představuje asi 3,5 procenta celkové spotřeby elektřiny v zemi.
To už není zanedbatelný odběr.
A spotřeba může dále růst, protože klasické datové služby se mění v něco mnohem energeticky náročnějšího: umělou inteligenci.
Od bitcoinů k AI
Islandská datová centra mají za sebou zajímavý vývoj.
Ještě před několika lety se o nich často mluvilo především v souvislosti s těžbou kryptoměn. Dnes se jejich zaměření rychle mění. Bitcoinové servery postupně nahrazují mnohem výkonnější stroje určené pro umělou inteligenci a takzvaný high-performance computing.
Bergþóra Halldórsdóttir z Borealis Data Center v rozhovoru pro The Reykjavík Grapevine vysvětlila:
„Odvětví dnes poskytuje klientům z oblasti AI služby s vyšší přidanou hodnotou než před několika lety, kdy se více zaměřovalo na blockchain.“
Podle ní změna zároveň přináší kvalifikovanější pracovní místa a pozitivně ovlivňuje islandskou ekonomiku.
A právě umělá inteligence může celý trend výrazně urychlit.
Island chce být součástí globální AI infrastruktury
Borealis letos získal od Landsvirkjunu dalších 12 MW stabilního výkonu pro rozšíření areálu v Blönduós. Nová infrastruktura je určena mimo jiné pro nejnovější generaci kapalinou chlazených serverů NVIDIA.
Generální ředitel Borealisu Björn Brynjúlfsson k tomu říká:
„Poptávka po infrastruktuře podporující umělou inteligenci a vysoce výkonné výpočty rychle roste. Island má potenciál hrát významnou roli v globálním řetězci dodávek pro AI.“
Podle něj může rozšíření v Blönduós přinést vysoce kvalifikovaná pracovní místa a posílit rozmanitost islandského exportu.
Šéf Landsvirkjunu Hörður Arnarson vidí situaci podobně:
„Silný sektor datových center je důležitý pro konkurenceschopnost Islandu a jeho význam bude s dalším rozvojem umělé inteligence jen růst.“
Podle něj rozvoj datových center zapadá do širší islandské snahy podporovat digitální transformaci ekonomiky.
Jenže zelená elektřina není nekonečná
Právě tady začíná zajímavější část islandského příběhu.
Je snadné říct: Island má obnovitelnou elektřinu, takže datová centra jsou ekologická.
Jenže to není úplně tak jednoduché.
Obnovitelná elektřina neznamená neomezenou elektřinu. Každý nový velký odběratel spotřebovává část kapacity islandského energetického systému. Pokud poptávka poroste, může být potřeba stavět nové elektrárny, nové přenosové vedení a další infrastrukturu.
A právě dostupnost elektřiny může být nakonec limitem dalšího rozvoje.
Bergþóra Halldórsdóttir to pro The Reykjavík Grapevine řekla poměrně otevřeně:
„Potřebujeme zvýšit dostupnost energie, abychom přilákali velké technologické společnosti, které chtějí budovat stále větší datová centra.“
Borealis podle ní tlačí na islandské energetické společnosti a provozovatele přenosové soustavy, aby svůj potenciál dále rozvíjeli.
To je důležitý detail.
Datová centra už tedy nejsou jen zákazníkem islandské energetiky. Stávají se jedním z důvodů, proč bude muset Island řešit její další rozvoj.
A co na to ekologové?
Při pohledu zvenčí by se mohlo zdát, že proti datovým centrům musí ekologové protestovat.
Situace je ale složitější.
Islandská elektřina je totiž z hlediska emisí mimořádně čistá. Pokud datové centrum využívá především islandskou vodní a geotermální energii, jeho provoz má z pohledu emisí ze spotřebované elektřiny výraznou výhodu oproti stejnému zařízení v zemi, kde se elektřina vyrábí z uhlí nebo zemního plynu.
Problém proto není jednoduše „datová centra ničí životní prostředí“.
Mnohem složitější otázka zní:
Je nejlepší způsob využití islandské čisté elektřiny právě provoz serverů pro zahraniční firmy?
Na tuto otázku upozorňuje i kritická debata v islandských médiích.
The Reykjavík Grapevine například upozornil na rychle rostoucí spotřebu datových center a položil otázku, co přesně Island za tuto spotřebu získává.
Jeden z kritických hlasů citovaných časopisem upozorňuje, že Island je malá země s malým vlastním datovým ekosystémem:
„Tyto stroje jsou závislé na velkých objemech dat. Island ale nemá velká data, Island je malý datový národ.“
Jinými slovy: Island poskytuje elektřinu, chlad a infrastrukturu, zatímco data a výsledný byznys mohou patřit někomu úplně jinému.
To je možná ještě zajímavější otázka než samotná spotřeba elektřiny.
Je ekologičtější vyrábět výpočty na Islandu?
Z čistě energetického hlediska může být odpověď překvapivě jednoduchá: často ano.
Pokud potřebujeme provozovat obrovské množství serverů, dává smysl umístit je tam, kde je k dispozici stabilní obnovitelná elektřina a kde není nutné na chlazení spotřebovávat další velké množství energie.
Island má v tomto ohledu mimořádně výhodnou kombinaci.
Vodní elektrárny poskytují stabilní výkon, geotermální energie doplňuje energetický mix a chladné klima pomáhá s chlazením. K tomu přidejme optické kabely spojující Island s Evropou a Severní Amerikou.
Výsledkem je prostředí, ve kterém lze část výpočetní infrastruktury světa provozovat s velmi nízkou uhlíkovou stopou elektřiny.
To ale stále neznamená, že každý další megawatt musí být automaticky dobrý.
Island nevyváží elektřinu. Vyváží výpočetní výkon
Island nemá přímé elektrické spojení s kontinentální Evropou. Nemůže tedy jednoduše poslat svou přebytečnou elektřinu podmořským kabelem do Británie nebo Německa.
Data ale posílat může.
Island je připojen k Evropě a Severní Americe několika podmořskými optickými kabely.
Vzniká tak pozoruhodný model:
Island → voda a geotermální energie → elektřina → servery → výpočty → data → svět.
Island vlastně nevyváží elektřinu.
Vyváží výpočetní výkon.
Datacentra na Islandu: Kdo z toho má největší prospěch?
To je otázka, kterou bude Island muset v příštích letech řešit.
Na jedné straně jsou nové investice, pracovní místa, technologický sektor a diverzifikace ekonomiky.
Na druhé straně stojí omezená energetická infrastruktura a otázka, zda je výhodnější využít další megawatty pro datová centra, průmysl, elektrifikaci dopravy, vytápění nebo jiné domácí potřeby.
Navíc samotné servery nejsou ekologicky bezúdržbové. Jejich výroba vyžaduje obrovské množství materiálů, polovodičů a energie. A s každou novou generací AI akcelerátorů roste nejen výpočetní výkon, ale i nároky na infrastrukturu.
Island má tedy jednu velkou výhodu:
může provozovat datová centra čistěji než mnoho jiných zemí.
Ale současně stojí před otázkou:
Kolik své čisté energie chce proměnit v počítačový výkon pro zbytek světa?
Blönduós jako test budoucnosti
Blönduós je přitom téměř symbolické místo.
Malé město na severu Islandu má jen několik stovek obyvatel. Na jeho okraji stojí nenápadná budova, v níž se odehrává něco, co je na první pohled od islandské krajiny na hony vzdálené: běží zde výpočty pro digitální svět.
Právě zde se spojují všechny výhody Islandu – vodní energie, chladné klima, dostupná elektřina, relativně snadné chlazení a optické kabely do zahraničí.
Borealis nyní svůj areál rozšiřuje a získal dalších 12 MW stabilního výkonu od Landsvirkjunu. Celá islandská datová centra už dohromady spotřebovávají přibližně 70 MW, tedy asi 3,5 procenta islandské spotřeby elektřiny.
A s rozvojem umělé inteligence může toto číslo dál růst.
Island tak stojí na prahu zvláštní proměny.
Země, která svou ekonomiku dlouho stavěla na rybolovu, levné obnovitelné energii a energeticky náročném průmyslu, se může stát také jedním z evropských center výpočetního výkonu.
A možná nejzajímavější na tom není otázka, zda jsou islandská datová centra ekologická.
Je jí něco jiného:
Kolik své čisté energie chce Island proměnit v počítačový výkon pro celý svět – a co za ni dostane zpět?
Zdroje:
Landsvirkjun
Borealis Data Center
The Reykjavík Grapevine
Data Center Dynamics
Open Compute Project
Komentáře