NOVÝ OBJEV NA ISLANDU: GEOTERMÁLNÍ POLE POD LEDOVCEM
Aktualizováno: 11. 8.
V národním parku Vatnajökull bylo v roce 2025 náhodou odhaleno dosud nezdokumentované geotermální pole v oblasti Esjufjöll, ukryté pod ledovcem Vatnajökull. Objev učinil geolog Jón Viðar Sigurðsson z Islandské univerzity při procházení historických leteckých snímků. Zvláštní znaky na nich podle něj ukazovaly na přítomnost geotermální aktivity.
Na první pohled by mohlo jít jen o další zajímavost z jedné z nejaktivnějších vulkanických oblastí Islandu. Nové poznatky ale naznačují, že geotermální systém v Esjufjöll může mít mnohem větší význam. Mohl totiž souviset s některými velkými povodňovými událostmi, které se v oblasti odehrály v minulosti.
Teplo ukryté pod ledem
Vatnajökull je největší ledovec Islandu a zároveň největší pevninský ledovec v Evropě. Pod jeho několik set metrů silnou ledovou pokrývkou se však nachází rozsáhlý vulkanický svět.
Pod ledem leží několik sopečných systémů, mezi nimi například Grímsvötn, Bárðarbunga, Kverkfjöll a právě Esjufjöll. Některé z nich jsou spojeny s významnou geotermální aktivitou.
Esjufjöll patří k nejméně prozkoumaným islandským vulkanickým systémům. Většina oblasti je skryta pod ledem, takže vědci nemohou jednoduše pozorovat to, co se děje na povrchu.
Právě proto byly důležité historické letecké snímky.
Geotermální pole na Islandu jako objev starý možná desítky let
Jón Viðar Sigurðsson narazil na známky geotermální aktivity při procházení starších leteckých fotografií. Ukázalo se, že některé charakteristické změny jsou na snímcích patrné už nejméně 35 let.
To je důležitý detail.
Neznamená to, že geotermální pole vzniklo před několika desítkami let. Podle Sigurðssona pravděpodobně existovalo mnohem déle. Jen jeho projevy byly dlouhou dobu zakryté ledem a nebyly dostatečně dobře rozpoznatelné.
Postupné ztenčování a ústup ledovce však začaly odhalovat stopy, které byly dříve skryté.
„Je nepochybně trochu zvláštní najít nové geotermální pole v roce 2025,“ uvedl Sigurðsson podle Iceland Review. Podle něj ale nejde o vznik nového systému – spíše o jeho pozdní odhalení.
Co se děje pod ledovcem?
Geotermální oblast pod ledem funguje podobně jako jiné islandské geotermální systémy. Teplo z hlubších částí zemské kůry ohřívá vodu a led.
Rozdíl je v tom, že zde může mít horko z podzemí velmi dramatický důsledek.
Pokud geotermální aktivita způsobí dostatečné tání ledovce, voda se může postupně hromadit pod ledem. Vznikne takzvané subglaciální jezero.
A když se tlak vody zvýší natolik, že si voda prorazí cestu zpod ledovce ven, může dojít k náhlému odtoku obrovského množství vody – takzvanému jökulhlaupu, tedy islandské ledovcové povodni.
A právě tady začíná být nový objev opravdu zajímavý.
Tajemná povodeň z roku 1927
V září 1927 došlo v oblasti Jökulsá á Breiðamerkursandi k mimořádné povodni. Z události se dochovaly historické záznamy a podle pozdějších svědectví ji doprovázel také výrazný zápach síry.
Dlouho se spekulovalo, že příčinou mohl být sopečný výbuch v Esjufjöll.
To však nikdy nebylo jednoznačně potvrzeno.
Nové poznatky nabízejí jinou možnost: povodeň mohla vzniknout v důsledku geotermálního tání pod ledovcem, nikoli přímou sopečnou erupcí.
A není to pouze teoretická úvaha.
Voda, která dokáže pohnout ledovcem
V roce 2026 byla publikována odborná studie Jón Viðar Sigurðssona, Ingibjörg Jónsdóttir, Fanney Ósk Gísladóttir a Gunnara B. Guðmundssona, která se zabývá jökulhlaupem z oblasti Fossadal v Esjufjöll.
Studie popisuje událost, při které z ledovcového jezera Fossadalslón uniklo přibližně 45 milionů kubických metrů vody.
Pro představu: jde o množství vody, které by naplnilo přibližně 18 000 olympijských bazénů.
Povodeň měla velmi neobvyklý průběh.
Nejprve z jezera odtékalo přibližně 70 m³ vody za sekundu. Po zhruba 37 hodinách však průtok prudce vzrostl a během následujících 24 hodin dosahoval v průměru kolem 415 m³ za sekundu, než se jezero zcela vyprázdnilo.
Takové množství vody dokáže změnit podobu krajiny.
Jökulsárlón dostal metr vody navíc
Uvolněná voda se nakonec dostala do systému Jökulsárlónu.
Podle studie zvýšil přítok z povodně hladinu laguny přibližně o jeden metr. Do oblasti se zároveň dostalo velké množství ledovcových ker a ledových bloků. Úsek turistické stezky podél Jökulsárlónu musel být kvůli vodě uzavřen.
Zajímavé je, že událost zaznamenala také seismická stanice Islandského meteorologického úřadu umístěná na nunataku Kárasker v ledovci Breiðamerkurjökull.
Přístroj zachytil specifický seismický „třes“, který časově odpovídal průběhu povodně. Vědci tak dnes mohou kombinovat data ze seismologie, leteckých snímků, satelitů a hydrologických měření.
Proč jsou tyto objevy důležité?
Nejde pouze o akademickou zajímavost.
Geotermální aktivita pod ledovci může mít přímý vliv na stabilitu ledovce a vznik náhlých povodní.
Pokud se pod ledem hromadí voda a následně se náhle uvolní, mohou být během velmi krátké doby zaplaveny rozsáhlé oblasti pod ledovcem.
Proto je důležité vědět, kde se geotermální oblasti nacházejí a jak silná je jejich aktivita.
Nový objev v Esjufjöll tak může pomoci vědcům lépe pochopit nejen samotnou geologii oblasti, ale také mechanismy, které stojí za některými islandskými jökulhlaupy.
Island pod ledem stále skrývá neznámý svět
Na celém příběhu je možná nejzajímavější skutečnost, že geotermální pole nebylo objeveno novým vrtem ani expedicí.
Stačily desítky let staré letecké fotografie.
Zatímco se ledovec postupně mění a ustupuje, odhaluje stopy procesů, které se pod jeho povrchem odehrávají možná po tisíce let.
A právě to ukazuje, jak málo stále víme o světě pod islandskými ledovci.
Vatnajökull z povrchu působí jako obrovská masa ledu. Pod ním se však nachází aktivní vulkanické systémy, geotermální zdroje, jezera a podzemní vodní toky.
Je to krajina, kterou není možné jednoduše vidět.
Ale její existenci občas prozradí něco tak zdánlivě nenápadného, jako je změna na staré letecké fotografii, náhlý pohyb vody nebo neobvyklý seismický signál.
A tak se může stát, že i v jednom z nejlépe prozkoumaných koutů Islandu čeká na vědce další překvapení – ukryté pod stovkami metrů ledu.
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře