DEPORTACE ZAHRANIČNÍCH VĚZŇŮ NA ISLANDU: DEBATA SÍLÍ
- Roman Pech
- před 1 dnem
- Minut čtení: 3
Island začal využívat nový systém, který umožňuje některé zahraniční vězně propustit dříve a deportovat je ze země. Opatření má ulevit přeplněným věznicím, zároveň ale vyvolává otázky o bezpečnosti a spravedlnosti.
Nový způsob, jak uvolnit místa ve věznicích
Islandské věznice mají dlouhodobě omezenou kapacitu a stát hledá způsoby, jak s ní efektivněji nakládat. Jedním z řešení se letos stalo předčasné propouštění některých zahraničních vězňů spojené s jejich deportací.
Nová pravidla umožňují zahraničním odsouzeným požádat o podmíněné propuštění už po odpykání jedné třetiny trestu, místo dosavadní poloviny. Opatření je zatím dočasné a má platit do 1. července 2027.
Neznamená to však, že by byl každý zahraniční vězeň automaticky propuštěn. O předčasném propuštění se rozhoduje individuálně a následovat musí deportace a zákaz návratu.
Podle údajů zveřejněných RÚV bylo do poloviny srpna takto z islandských věznic propuštěno a následně deportováno více než 20 zahraničních vězňů. Mezi nimi byl i člověk odsouzený za vraždu.
Případ vraha Angjelina Sterkaje
Nejvýraznějším případem posledních týdnů se stal Angjelin Sterkaj, který byl na Islandu odsouzen za vraždu.
Po deportaci ministr spravedlnosti prohlásil, že Island je nyní bezpečnější. Podle něj představuje odstranění odsouzeného pachatele ze země důležitý krok k ochraně islandské společnosti.
Právě tento případ znovu otevřel otázku, zda má Island zahraniční pachatele po odpykání části trestu držet ve svých věznicích, nebo zda je efektivnější poslat je zpět do země jejich původu.
Sterkaj v roce 2021 zastřelil albánského občana Armanda Beqiraiho před jeho domem v Reykjavíku. K vraždě se přiznal, tvrdil však, že jednal v sebeobraně. Soud jeho verzi odmítl a případ označil za plánovaný útok. V pozadí byly podle vyšetřování osobní spory a vazby na prostředí organizovaného zločinu.
Proč Island zahraniční vězně deportuje?
Důvodů je několik.
Prvním je kapacita věznic. Island je malá země a jeho vězeňský systém má ve srovnání s většími evropskými státy velmi omezené kapacity.
Druhým je skutečnost, že člověk, který nemá právo na dlouhodobý pobyt na Islandu, může být po propuštění stejně deportován. Stát proto argumentuje tím, že není vždy nutné, aby takový člověk strávil celý uložený trest právě v islandském vězení.
A třetím důvodem jsou náklady. Každý další vězeň znamená pro stát náklady na ubytování, stravu, zdravotní péči i personál.
Nový systém tak spojuje dvě věci: předčasné propuštění a odstranění člověka ze země.
Nejde jen o věznice
Debata se přitom odehrává v širším kontextu islandské imigrační politiky.
Parlament letos projednával také návrh týkající se takzvaných departure centres, tedy zařízení, kde mají být cizinci umístěni před deportací. Právě projednávání tohoto návrhu v červnu dokonce vedlo k přerušení parlamentního jednání kvůli protestu.
Island tak postupně vytváří systém, který má umožnit rychlejší odchod lidí, kteří nemají právo v zemi zůstat.
U odsouzených cizinců je situace ještě citlivější. Nejde totiž pouze o imigrační otázku, ale zároveň o trestní právo a veřejnou bezpečnost.
Co se stane po deportaci?
Zásadní podmínkou je, že deportovaný člověk se na Island nesmí vrátit.
Právě zákaz návratu je důležitou součástí celého systému. Pokud by se deportovaný odsouzený pokusil na Island znovu vstoupit, může čelit dalším právním následkům.
Island se tak snaží oddělit dvě věci, které se v minulosti řešily společně: výkon trestu a právo pobytu.
Člověk může být odsouzen islandským soudem, ale zároveň nemusí mít právo po výkonu trestu na Islandu zůstat.
Kritici se ptají, zda je to skutečně řešení
Nový systém má ale i své kritiky.
Jedna z hlavních otázek zní, zda je správné propustit člověka z vězení dříve pouze proto, že je cizinec, zatímco islandský občan musí za stejný trest zůstat ve vězení déle.
Na druhou stranu zastánci systému argumentují tím, že zahraniční odsouzený, který nemá právo na pobyt, bude stejně po skončení trestu ze země odstraněn. Předčasná deportace tak podle nich může současně uvolnit místo ve věznici, snížit náklady a zabránit návratu pachatele na Island.
Debata se proto netýká pouze otázky, zda deportovat. Stále více se řeší také kdy deportovat a jak velkou část trestu musí zahraniční pachatel skutečně odpykat na Islandu.
Deportace zahraničních vězňů na Islandu: Malá země, velká otázka
Island se v posledních letech mění. Země, která byla dlouho známá velmi nízkou kriminalitou a relativně uzavřenou společností, dnes řeší otázky, které jsou běžné v mnohem větších evropských státech.
Případ zahraničních vězňů je jedním z nich.
Více než dvacet deportovaných odsouzených je zatím jen první konkrétní výsledek nového systému. Jeho platnost je nastavena do léta 2027 a teprve další měsíce ukážou, zda se z dočasného opatření stane trvalá součást islandské trestní a imigrační politiky.
Komentáře