DUCHOVÉ Z ČERNÉ PLÁŽE: VRAKY LETADEL NA ISLANDU DĚSÍ I PŘITAHUJÍ ZÁROVEŇ

27.7.2025

Letadla, která na Islandu havarují a zůstanou na místě, nikdy úplně nezmizí. Zvlášť když se jejich trup postupně ztratí ve větru islandské pustiny, která ho pohltí.

Také vrak letadla na Islandu uvidíte ve filmu Ostrov na severu - www.ostrovnaseveru.cz, www.islandinthenorth.com

Vrak letadla Dakota v poušti Sólheimasandur na jihu Islandu

Sólheimasandur, Island. Podivné místo, kde vítr nezpívá, jen kvílí

Těžký americký stroj typu C-117D, který v roce 1973 nouzově přistál na pláži pokryté černým sopečným pískem. Posádka to zvládla, nikdo nezemřel. Ale stroj už nikdy nevzlétl. Zůstal na místě.

„Vrak samotný sice někoho děsí, ale horší jsou vzpomínky"

Reynirovi bylo tehdy osm let. Bydlel s rodiči o tři kilometry dál, tam, kde se v zimě ovce ztrácí v závějích sněhu. A vzpomíná:

⁠„Ten stroj se tam objevil zničehonic. Byl obrovský, stříbrný, jako něco z jiného světa. První noc po havárii jsem ho slyšel. Ne motor… spíš jako kdyby ten kov sténal ve větru. Táta říkal, že si to vymýšlím.“

Ale Reynir si to nemyslel. Doteď si to nemyslí. Jako dítě se bál k tomu místu přibližovat a něco z těch obav mu zůstalo doteď, i když se jednou v poušti u letadla strávil noc.

Letadla, která se stanou domem

Nebyl to jen vrak Dakoty na jihu Islandu. V průběhu let armáda ztratila na Islandu několik podobných strojů – buď kvůli příliš tvrdým přistáním, nebo nepovedeným zásobovacím letům. Vraky končily tam, kde se zastavily – na úbočích kopců, poblíž jezer, v lávových pláních.

Místní lidé se je ještě před desítkami let snažili využít.

⁠„Z ocasu C-47 jsme si postavili chlívek,“ vzpomíná Kristjana z oblasti Þórshöfn. „Zpočátku se v tom ovce bály. Ale nakonec si zvykly. Každý si zvykne.“

Polární záře nad vrakem letounu Dakota na jihu Islandu

Noční návštěvy

Reynir jednou přespal u vraku poblíž Víku. Byl tehdy už dospělý. Chtěl vyfotit polární záři s trupem letounu v popředí. Jeho strach z neznámého, který k vraku cítil v dětství už zmizel. Přinesl si spacák, ale nespal.

⁠„Uvnitř jsem v noci najednou cítil něco jako spálený kov. Ne jako oheň, ale kov.“

Někteří říkají, že to jsou jen výpary z rezivějícího hliníku. Jiní si nejsou jistí. Reynir také ne.

Turisté fotí. Místní šeptají

Od té doby, co se vrak v Sólheimasandur objevil v klipu Justina Biebera, proudí k němu davy lidí ve dne i v noci. Turisté přichází s drony a selfie tyčemi, míří k místu, kterému se místní obyvatelé dříve raději vyhýbali a pokud ne přímo vyhýbali, nic je k němu nepřitahovalo. Dnes mají ale odkonce pocit, že musejí vrak začít chránit. Časté naávštěvy turistů hlavně těch neukázněných, ho výrazně ničí.

Někteří věří, že ti, kdo do trupu kopou nebo ho jinak likvidují, si odnesou něco víc než jen špinavé boty. Místní děti se o tom učí jako o moderním strašidlu.

Konec? Možná nový začátek

Letadlo chátrá. Vítr ve spojení s poletujícím pískem mu zcela odtrhl podlahu. A přesto – majitelé pozemků v Sólheimasandur oznámili na Redditu, že koupili nový trup letadla, kterým hodlají nahradit rozpadající se torzo.

Mnoho uživatelů sociálních sítí vnímá stěhování původního vraku letadla jako komercializaci a estetickou manipulaci, která „ničí“ autentický příběh původní havárie a současný genius loci současného místa,

Vrak letadla Dakota v poušti Sólheimasandur na jižním Islandu foto: Roman Pech

Závěrem

Islanďané nechávají letadla duchů ležet na místě, ve spojení s přírodou. V lávě, v ledu, v tichu, i vichru, který dokáže nést i lávové kameny. Všechny vraky se kůli působení koroze velmi rychle stávají součástí místní přírody.