ISLAND CHCE ZAKÁZAT LOV VELRYB. LOFTSSON ZŘEJMĚ SKONČÍ I PŘES SVŮJ ODPOR
Island se chystá udělat zásadní krok, který by mohl ukončit jednu z nejkontroverznějších kapitol jeho moderní historie. V únoru 2027 chce vláda předložit parlamentu návrh zákona, který má zásadně změnit pravidla komerčního lovu velryb a dát prostor jeho trvalému zákazu. Paradoxně přitom islandští velrybáři letos po dvouleté přestávce znovu vypluli na moře.
Pokud parlament zákaz schválí, Island by se zařadil mezi země, které komerční lov velryb definitivně opustily. Zůstaly by už jen dvě země, které komerční velrybářství nadále provozují – Norsko a Japonsko.
VELRYBÁŘI LETOS ZNOVU VYPLULI
Současná situace je přitom poněkud paradoxní. Island letos lov znovu povolil a jediná zbývající velrybářská společnost Hvalur, vedená dlouholetým velrybářem Kristjánem Loftssonem, se po dvouleté přestávce vrátila k lovu plejtváků obrovských.
Sezona začala v červnu a trvá přibližně do konce září. Pro letošní rok byla stanovena kvóta 150 plejtváků obrovských. Do 9. září jich bylo podle údajů organizace Humane World for Animals uloveno 80.
To znamená, že případný zákaz, který chce vláda prosadit, nepřichází jako okamžitá reakce na letošní sezonu. Je součástí širší debaty o tom, zda má mít komerční velrybářství na Islandu vůbec nějakou budoucnost.
Hvalur navíc nemá licenci pouze na letošní rok. Pětileté povolení vydané v roce 2024 platí až do roku 2029. Právě to může být jednou z komplikací, které bude muset nová legislativa vyřešit.
🐋 HISTORIE VELRYBÁŘSTVÍ NA ISLANDU
Rok | Co se stalo |
17.–19. století | Velryby se u islandských břehů lovily tradičními metodami. Maso, tuk a další části zvířat měly široké využití. |
1883 | V Álftafjörður vznikla jedna z prvních moderních islandských velrybářských stanic. Začíná éra průmyslového lovu. |
20. století | Island se postupně stal významnou velrybářskou zemí. Lov se zaměřoval především na velké kytovce. |
1949 | Island přijal zákon o ochraně velryb, který se stal základem právní úpravy lovu. |
1986 | Mezinárodní velrybářská komise zavedla moratorium na komerční lov. Island se k němu připojil, později ale vznesl námitku. |
2006 | Island obnovil komerční lov velryb. Do popředí se dostala společnost Hvalur a její šéf Kristján Loftsson. |
2023 | Po zveřejnění zprávy o způsobu usmrcování velryb vláda lov dočasně zastavila. |
2024 | Hvalur získal licenci k lovu plejtváků obrovských až do roku 2029. |
2026 | Po dvouleté přestávce se lov znovu rozběhl. Vláda zároveň oznámila přípravu zákona, který by mohl komerční lov definitivně zakázat. |
2027? | Vláda chce v únoru předložit parlamentu návrh zákona o budoucnosti velrybářství. |
PROČ SE ISLAND OTÁČÍ ZÁDY K LOVU
Debata se na Islandu výrazně změnila v roce 2023. Tehdy vláda nechala vypracovat nezávislé posouzení způsobu, jakým jsou velryby při lovu usmrcovány.
Výsledky byly natolik problematické, že tehdejší ministryně rybolovu lov dočasně zastavila. Zpráva zjistila, že některé velryby po zásahu harpunou umíraly velmi dlouho. U části zvířat trvalo usmrcení desítky minut a v některých případech až dvě hodiny.
Právě tento dokument se nyní stal jedním z argumentů pro změnu zákona.
Islandská vláda zároveň upozorňuje, že současný zákon o lovu velryb pochází už z roku 1949 a od té doby se změnil jen velmi málo. Připravovaná novela má proto řešit nejen samotný lov, ale celý právní rámec velrybářství. Trvalý zákaz má být jednou z variant, kterým se bude věnovat.
JEDEN ISLAND, DVA ÚPLNĚ OPAČNÉ POHLEDY NA LOV VELRYB
Na jedné straně stojí Hvalur a Kristján Loftsson, jeden z nejznámějších zastánců islandského velrybářství. Na druhé straně stále větší část veřejnosti, ochránci přírody a turistický průmysl.
A právě turistika představuje jeden z největších paradoxů celého příběhu.
Každé léto vyrážejí z islandských přístavů desítky lodí s turisty, kteří chtějí velryby vidět. Podle francouzského deníku Le Monde přiláká pozorování velryb na Islandu přibližně 350 000 návštěvníků ročně. Pro zemi s populací kolem 400 000 obyvatel je to obrovské číslo.
Whale watching se tak stal významnou součástí islandského turistického průmyslu. Zatímco jedna část ekonomiky vydělává na tom, že velryby zůstávají v moři živé, jiná část je stále loví.
PROTEST, KTERÝ SKONČIL ZÁSAHEM SPECIÁLNÍ JEDNOTKY
Poměrně vyhrocené okamžiky přišly na konci července, kdy se do islandských vod vydala protestní loď Bandero provozovaná Captain Paul Watson Foundation.
Posádka více než měsíc sledovala lodě společnosti Hvalur a snažila se jejich lov narušovat. Když se 30. července přiblížila k velrybářské lodi Hvalur 9, podle islandských úřadů ignorovala výzvy k opuštění vod i pozdější příkaz zastavit. Krátce před půlnocí pak na Bandero vtrhli ozbrojení příslušníci islandské speciální policejní jednotky Viking Squad za podpory pobřežní stráže a vrtulníku. Celkem zadrželi všech 21 členů posádky a loď odvezli do Reykjavíku. Kapitán byl později formálně obviněn, zatímco ostatní členové posádky čelili řízení o vyhoštění.
VELRYBÍ MASO UŽ PRO ISLANĎANY NENÍ TO, CO BÝVALO
Dalším problémem je samotná poptávka.
Velrybí maso dnes podle Le Monde konzumuje jen malá část Islanďanů a jeho význam v domácí kuchyni je mnohem menší, než by mohl naznačovat historický obraz Islandu jako velrybářské země.
Hvalur se proto snaží hledat pro maso nové využití. Loftsson letos přišel s plánem využít velrybí produkty mimo jiné pro výrobu doplňků stravy s obsahem železa. Konkrétní ekonomický potenciál tohoto záměru ale zůstává otázkou.
Zároveň zůstává důležitým odbytištěm Japonsko. Právě tam v minulosti mířila podstatná část islandského velrybího masa.
ISLAND BY SE PŘIDAL K VĚTŠINĚ SVĚTA
Komerční lov velryb je od roku 1986 pod mezinárodním moratoriem Mezinárodní velrybářské komise. Island, Norsko a Japonsko se ale vydaly vlastní cestou.
Island obnovil komerční lov v roce 2006. Norsko tak učinilo už v roce 1993 a Japonsko po odchodu z Mezinárodní velrybářské komise v roce 2019.
Pokud tedy islandský parlament příští rok zákaz schválí, bude to znamenat nejen konec jedné domácí průmyslové tradice. Island zároveň zmizí ze seznamu zemí, které dnes komerčně loví velryby.
POSLEDNÍ SLOVO JEŠTĚ NEPADLO
Zákaz ale zatím není skutečností.
Vláda chce návrh zákona předložit v únoru 2027. Teprve potom přijde parlamentní debata a hlasování. Navíc současná licence společnosti Hvalur platí do roku 2029, takže bude nutné vyřešit i otázku práv, která z ní vyplývají.
Jedno je ale už dnes zřejmé. Island se dostal do zvláštní situace: letos znovu zabíjí velryby a současně připravuje zákon, který může jejich komerční lov definitivně ukončit.
Pro Kristjána Loftssona a jeho Hvalur tak může být letošní sezona jednou z posledních. Pokud parlament zákaz skutečně schválí, mohla by se historie islandského velrybářství uzavřít právě na konci desetiletí.
A země, která byla po desetiletí spojována s lovem obrovských kytovců, by mohla začít prodávat úplně jiný příběh: ne velrybu na talíři, ale velrybu na hladině.
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře