KDYŽ EXPLOZE LAKI TÉMĚŘ ZNIČILA EVROPU
- Roman Pech
- před 2 dny
- Minut čtení: 4
V létě roku 1783 se nad Evropou objevilo něco, co nikdo nedokázal vysvětlit. Slunce ztratilo svůj obvyklý jas. Obloha byla zahalená podivným oparem. Lidé si stěžovali na pálení očí, problémy s dýcháním a zvláštní zápach ve vzduchu. Mlha nezmizela ani po dešti.
Nikdo tehdy netušil, že příčina leží více než dva tisíce kilometrů daleko – na Islandu.
Dne 8. června 1783 začala jedna z největších sopečných erupcí zaznamenaných v moderní historii. Z puklinového systému Laki se po osm měsíců valila láva a do atmosféry unikaly obrovské objemy oxidu siřičitého. Moderní výzkumy odhadují, že erupce vypustila přibližně 122 milionů tun SO₂ a vytvořila aerosolový závoj, který visel nad severní polokoulí déle než pět měsíců.
Čtěte víc o Islandu i nadcházejícím zatmění slunce 12. srpna 2026 - ZDE
Když se nad Evropou objevila „suchá mlha“
První zprávy o neobvyklém jevu začaly přicházet v polovině června 1783.
Lidé v Německu, Nizozemsku, Francii, Británii i dalších zemích popisovali zvláštní „suchou mlhu“. Nebyla vlhká jako běžná mlha a neustupovala ani po silném dešti.
Vědci dnes dokázali zrekonstruovat její postup Evropou téměř den po dni. První pozorování byla zaznamenána kolem 16.–18. června 1783 a během několika dalších dnů se jev rozšířil prakticky po celé západní a střední Evropě.
Dobové zprávy hovoří o načervenalém Slunci, sírovém zápachu a neobvykle slabém slunečním světle.
Jeden z pozorovatelů napsal, že Slunce připomínalo „žhnoucí uhlík“.
Jiní uváděli, že bylo možné dívat se na sluneční kotouč téměř bez oslnění.
Benjamin Franklin si všiml něčeho zvláštního
Mezi pozorovateli byl i Benjamin Franklin. Ve své známé úvaze z roku 1784 napsal:
„There existed a constant fog over all Europe.“
Tedy:
„Nad celou Evropou existovala stálá mlha.“
Franklin dále poznamenal, že sluneční paprsky byly natolik zeslabené, že:
„They would scarce kindle brown paper“
čili:
„Sotva dokázaly zapálit hnědý papír.“
A pak vyslovil pozoruhodnou domněnku:
„Whether it was the vast quantity of smoke ... from Iceland“
...tedy zda příčinou nemohlo být obrovské množství kouře pocházející z Islandu.
Dnes víme, že měl v zásadě pravdu.
Očitý svědek z Islandu
Nejdůležitější kronikou celé katastrofy je Eldrit („Kniha ohně“) islandského kněze Jóna Steingrímssona. Steingrímsson žil pouhých několik desítek kilometrů od místa erupce a zaznamenával průběh katastrofy téměř den po dni. Jeho kronika je dodnes považována za nejcennější současný pramen k erupci Laki.
Popisuje zemi rozpukanou ohněm, padající popel, umírající zvířata i strach místních obyvatel. Steingrímsson si uvědomoval, že je svědkem něčeho mimořádného. Později napsal:
„En engin lýsing getur jafnast á við sjónina.“
Česky:
„Žádný popis se nemůže vyrovnat tomu, co bylo možné spatřit na vlastní oči.“
To napsal po líčení ohnivého horizontu během erupce Laki a zní to mnohem autentičtěji než většina pozdějších parafrází. Právě díky jeho zápiskům dnes víme, jak katastrofa vypadala očima člověka, který ji skutečně zažil.
Island na pokraji zkázy
Pro samotný Island byly následky katastrofální.
Jedovaté fluorové sloučeniny kontaminovaly pastviny. Hospodářská zvířata hynula po tisících. Následoval hladomor známý jako Móðuharðindin – „Útrapy mlhy“.
Zemřela přibližně pětina tehdejší populace Islandu. Současně uhynula velká část ovcí, skotu i koní.
Když Evropa ještě netušila, co se děje
V létě roku 1783 se v evropských novinách začaly objevovat zprávy o podivném atmosférickém jevu. Nikdo tehdy netušil, že příčina leží na Islandu.
Britský časopis Gentleman's Magazine publikoval svědectví o neobvyklé „suché mlze“ (dry fog), která se šířila nad Británií a dalšími částmi Evropy. Pozorovatelé popisovali zvláštní opar, jenž přetrvával celé týdny a nezmizel ani po dešti.
V dobových záznamech se objevují pozoruhodná svědectví. Slunce bylo podle některých pozorovatelů „matně žluté i v poledne“ a jeho světlo bylo natolik zeslabené, že „nevytvářelo stíny“. Jiní svědkové přirovnávali sluneční kotouč k „žhnoucímu uhlíku“ visícímu na obloze.
Dnes víme, že Evropané pozorovali rozsáhlý aerosolový oblak vzniklý při erupci islandského vulkanického systému Laki. Miliony tun oxidu siřičitého vypuštěné do atmosféry vytvořily závoj, který během několika dnů zahalil velkou část severní a západní Evropy.
Dobové články jsou fascinujícím svědectvím o tom, jak lidé sledovali jeden z největších přírodních jevů své doby, aniž by znali jeho skutečný původ. Teprve pozdější výzkum ukázal, že záhadná „suchá mlha“ byla jedním z nejvzdálenějších a nejrozsáhlejších důsledků erupce na Islandu.
Tisíce mrtvých v Evropě
Následky se však neomezily na Island.
Moderní výzkumy využívající historické matriky, farní záznamy a modely šíření aerosolu ukazují, že znečištění ovzduší vedlo ke zvýšené úmrtnosti v řadě evropských zemí. Ve Francii, Británii a dalších regionech byly zaznamenány nápadné nárůsty úmrtnosti během léta roku 1783.
Dobové deníky a noviny opakovaně zmiňují:
suchou sírovou mlhu,
poškozenou vegetaci,
zničenou úrodu,
extrémní bouřky,
zdravotní problémy obyvatel
Zima, na kterou Evropa nezapomněla
Po podivném létě přišla mimořádně tvrdá zima 1783–1784.
Franklin se domníval, že oslabení slunečního záření mohlo být jedním z důvodů následného ochlazení.
Moderní klimatologické studie potvrzují, že erupce skutečně významně ovlivnila klima severní polokoule a přispěla k mimořádným meteorologickým jevům v následujících měsících.
Mohla přispět k Francouzské revoluci?
Občas lze narazit na tvrzení, že erupce Laki způsobila Francouzskou revoluci.
To by bylo příliš zjednodušené.
Řada historiků však připouští, že zhoršená úroda, růst cen potravin a hospodářské problémy po erupci mohly být jedním z mnoha faktorů, které přispěly k napětí ve Francii během následujících let. Laki revoluci nezpůsobila.
Mohla ale pomoci vytvořit podmínky, v nichž se společnost stala ještě zranitelnější.
Katastrofa, o které se dnes téměř nemluví
Když v roce 2010 vybuchla Eyjafjallajökull, ochromila na několik dní evropskou leteckou dopravu. Laki byla jiná. Změnila atmosféru celé severní polokoule. Přinesla hladomor na Island, zdravotní problémy v Evropě, zničenou úrodu a jednu z nejpodivnějších obloh, jakou kdy Evropané pozorovali.
A přesto o ní dnes ví jen málokdo.
Využité zdroje: Jón Steingrímsson – Eldritið (primární historický pramen)
Thordarson & Self (2003) – Atmospheric and Environmental Effects of the 1783–1784 Laki Eruption
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře