NAPLAVENÉ DŘEVO NA ISLANDU: JAK STROMY ZE SIBIŘE PUTUJÍ TISÍCE KILOMETRŮ
- Roman Pech
- 27. 7.
- Minut čtení: 3
Na Islandu byste čekali ledovce, lávová pole nebo černé pláže. Jen málokoho ale napadne, že na některých z nich leží stovky mohutných kmenů stromů. A ještě méně lidí tuší, že většina z nich připlula až ze sibiřské tajgy.
Když jsme navštívili Vestfjordy, byly celé úseky pobřeží doslova zavalené kmeny jehličnanů. Překvapilo nás to. Na ostrově, který je téměř bez lesů, působily jako něco nepatřičného. Teprve později jsme zjistili, že značná část tohoto dřeva může pocházet až z ruské Sibiře a za sebou má cestu dlouhou tisíce kilometrů.
Ostrov, kterému došlo dřevo
Dnes si Island spojujeme především s lávovými poli, ledovci a nekonečnými planinami. Jen málokdo si uvědomuje, že před příchodem prvních severských osadníků byl z velké části pokryt březovými lesy.
Během několika staletí však většina stromů zmizela. Dřevo bylo potřeba na stavbu domů, lodí i výrobu dřevěného uhlí a zbytky lesů navíc decimovala intenzivní pastva. Na ostrově tak začal být nedostatek kvalitního stavebního materiálu.
Pomoc přitom přicházela z místa vzdáleného několik tisíc kilometrů.
Ledový dopravní pás ze Sibiře
Na Sibiři rostou rozsáhlé lesy borovic, modřínů a smrků. Některé stromy se do mohutných řek dostávají přirozenou erozí břehů, jiné byly v minulosti splaveny při těžbě dřeva.
Samotné kmeny by ale Islandu nikdy nedopluly. Rozhodující roli hraje mořský led.
Pokud strom zamrzne do ledové kry, nezačne nasakovat vodou a nepotopí se. Ledové kry pak unáší transpolární proud přes Severní ledový oceán. Po několika letech led roztaje a mořské proudy dopraví kmeny až k islandským břehům.
Bez tohoto přírodního „dopravního pásu“ by většina stromů svou cestu nikdy nedokončila.
Letokruhy prozradily jejich původ
Odkud přesně naplavené dřevo pochází, dlouho nikdo nevěděl.
Až v 90. letech začal islandský dendrochronolog Ólafur Eggertsson porovnávat letokruhy nalezených kmenů s databázemi stromů z celé severní Eurasie.
Výsledky byly překvapivé. U většiny analyzovaných vzorků bylo možné určit jejich původ a nejčastěji vedly stopy do povodí mohutné sibiřské řeky Jenisej. Převládaly borovice lesní, modříny a smrky, často staré několik set let.
Letokruhy totiž fungují jako přírodní otisk prstu. Podle jejich charakteristického průběhu lze určit nejen stáří stromu, ale často i oblast, ve které rostl.
Výzkum naplaveného dřeva na Islandu pokračuje i díky českým vědcům
Na práci islandských badatelů dnes navazují také dendrochronologové z Mendelovy univerzity v Brně a Masarykovy univerzity. (Odkaz na výsledek výzkumu najdete zde)
Na severovýchodním Islandu odebírají nové vzorky naplaveného dřeva a zkoumají, zda se jeho původ v posledních desetiletích mění.
Vedle samotných letokruhů analyzují také houby a další organismy žijící ve dřevě. Ty mohou pomoci lépe porozumět změnám mořských proudů i dopadům rychle ubývajícího arktického ledu.
Přírodní dar, který možná mizí
Po staletí představovalo naplavené dřevo pro Islanďany doslova dar z moře. Sloužilo ke stavbě domů, hospodářských budov, plotů i výrobě nábytku. V době, kdy na ostrově kvalitní stavební dřevo chybělo, mělo cenu zlata.
Jenže tento jedinečný přírodní mechanismus se může blížit ke svému konci.
Vědecké modely naznačují, že s úbytkem mořského ledu bude stále méně kmenů schopno přežít dlouhou cestu přes Severní ledový oceán. Mnohé se nasáknou vodou a potopí dříve, než dorazí k islandským břehům.
Je tak možné, že dnes na islandských plážích pozorujeme poslední kapitolu jednoho z nejpozoruhodnějších přírodních příběhů severní polokoule – příběhu stromů, které po staletí putovaly ze sibiřských lesů, aby pomohly ostrovu, který je téměř bez vlastních lesů.
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře