ISLANDSKÉ VICHŘICE: KDYŽ POČASÍ ROZHODUJE O ŽIVOTĚ A SMRTI
Island zasáhla v říjnu mimořádně hluboká tlaková níže. Náraz větru dosáhl rychlosti 205 km/h a na jihu i východě ostrova způsobila bouře škody, záplavy a komplikace v dopravě. Podobné počasí může na Islandu během několika hodin změnit plány i zkušeným cestovatelům. V roce 2010 jsme to poznali při cestě k čerstvě vybuchlé sopce. Měli jsme štěstí: následující den už byla oblast kvůli bouři prakticky nedostupná.
Islandská meteorologická služba zaznamenala 14. října 2026 na stanici u Hvammu pod Eyjafjöll náraz větru o rychlosti 56,9 metru za sekundu, tedy přibližně 205 kilometrů za hodinu. Na stanici Fagurhólsmýri současně klesl atmosférický tlak na 934,6 hPa, což je nejnižší říjnová hodnota zaznamenaná v historii tamních měření.
Bouře přinesla silný vítr, vydatné srážky, sněžení a vysokou hladinu moře. Na některých místech způsobila materiální škody, mimo jiné v Siglufjörðuru na severu země. V oblasti Víku na jižním pobřeží se moře dostávalo k domům a zaplavovalo silnice. Meteorologové vydali celkem 12 žlutých a čtyři oranžová varování kvůli větru, dešti a sněžení.
Přesto islandská meteorologická služba upozornila, že podle rozšíření silného větru nepatřila událost k nejhorším říjnovým bouřím v historii ostrova. Rekordně nízký tlak na jedné stanici totiž sám o sobě neznamená, že jde o nejničivější bouři, jaká kdy zemi zasáhla.
Jak často se na Islandu objevuje tak silný vítr? A proč je počasí na ostrově tak zrádné, že někdy rozhoduje o tom, zda se člověk z výpravy vrátí v pořádku?
Když jsme se v roce 2010 vydali k čerstvé lávě
V roce 2010 jsme s kamarádkou přijeli na Island natáčet hospodářskou krizi, která tehdy zemi silně zasáhla, i sopečnou erupci na Fimmvörðuháls. Sopka několik dní chrlila fontány lávy a přitahovala návštěvníky, kteří chtěli mimořádnou podívanou vidět na vlastní oči.
Ke kráteru jsme se dostali s pomocí obrovského terénního vozu, takzvaného superjeepu. Cesta přes ledovcovou oblast trvala několik hodin. Odměnou nám byl pohled na čerstvou lávu a žár, který z ní sálal. Nebyla to jen vzdálená scenérie, kterou člověk sleduje přes objektiv kamery. Teplo jsme cítili přímo na místě.
Po půlnoci jsme se vrátili do hotelu ve Skógaru. Měli jsme štěstí na výjimečně příznivé počasí, které nám umožnilo dostat se až ke kráteru a bezpečně se vrátit.
Od následujícího rána však bylo všechno jinak. Oblast zasáhla bouře a podmínky se natolik zhoršily, že se k erupci už nedalo dostat. Zatímco my jsme měli záběry i zážitek, kvůli kterému jsme na Island přijeli, další zájemci o sopku se museli smířit s tím, že cesta končí dřív, než vůbec začala.
O několik dní později, 14. dubna, začala další erupce v kráteru Eyjafjallajökull, tentokrát přímo pod ledovcem. Interakce magmatu s ledem a vodou vedla k explozivní činnosti a vzniku velkého množství jemného popela, který vítr roznesl daleko od sopky a výrazně narušil leteckou dopravu v Evropě.
Události z jara 2010 ukázaly dvě různé tváře islandské přírody: fascinující podívanou, ke které se lidé snažili dostat z celého světa, a podmínky, které mohou přístup do oblasti během krátké doby znemožnit.
Když se výprava k sopce změní v boj o přežití
Nebezpečí tehdy nespočívalo jen v samotné erupci. O pozornost se přihlásilo také počasí a skutečnost, že někteří návštěvníci podcenili horský terén i zimní podmínky.
V dubnu 2010 se trojice turistů vydala k erupci na Fimmvörðuháls. Jejich automobilu v odlehlé oblasti došlo palivo. Turisté se ocitli v problémech, neměli dostatečné vybavení ani zásoby a vydali se pěšky hledat cestu zpět.
Záchranáře nejprve požádali o pomoc, později však žádost odvolali. Když se trojice nevrátila, příbuzní zalarmovali záchranné složky. Pátrání skončilo tragicky: muže a jednu ženu našli mrtvé, třetí ženu se podařilo najít živou, ale silně podchlazenou. Podle dobových zpráv muž zemřel několik kilometrů od auta, zatímco tělo ženy leželo poblíž vozidla.
Případ připomněl, že na Islandu nestačí mít dobré boty a chuť dostat se co nejblíž k přírodní atrakci. Odlehlá horská oblast může být nebezpečná i pro lidi, kteří mají zkušenosti s cestováním. Pokud se zhorší počasí, může být návrat mnohem obtížnější než samotná cesta tam.
V době erupce se navíc mnoho lidí pokoušelo dostat k místu pěšky. Podle tehdejších zpráv záchranáři pomáhali vyčerpaným a nedostatečně vybaveným návštěvníkům, kteří se v náročném terénu dostali do potíží. Někteří lidé si neuvědomovali, že cesta k sopce není běžnou turistickou procházkou.
Jak často udeří vichřice na Islandu?
Island je vystavený proudění vzduchu nad severním Atlantikem a častým tlakovým nížím. Vítr je proto běžnou součástí tamního počasí, jeho síla se však výrazně liší podle oblasti a ročního období.
Analýza větrných poměrů z let 2000 až 2025, kterou zveřejnil islandský turistický portál Guide to Iceland, vychází z dlouhodobých měření meteorologických stanic a modelových údajů o denních nárazech. Ukazuje, že silný vítr není na některých exponovaných místech výjimečnou událostí.
Za větrný den studie považuje den, kdy nárazy dosáhnou alespoň 90 km/h. Taková rychlost může být nebezpečná zejména při řízení, na otevřeném pobřeží nebo v místech vystavených bočnímu větru.
Lokalita | Průměrný počet dní za rok s nárazy alespoň 90 km/h |
Vík a okolí jižního pobřeží | přibližně 27 |
Stórhöfði na Vestmanských ostrovech | přibližně 22 |
Dalatangi na východním pobřeží | přibližně 22 |
Reykjavík | přibližně 13–14 |
Keflavík | přibližně 13–14 |
Ísafjörður | přibližně 6 |
Akureyri | méně než 4 |
Zdroj: Guide to Iceland, analýza větrných poměrů v období 2000–2025. Počty jsou dlouhodobé průměry a vycházejí z modelových denních údajů; nejde o počet dní s nepřetržitou vichřicí.
Rozdíly jsou značné. Zatímco na jižním pobřeží se v průměru objeví více než dva desítky dní ročně s nárazy alespoň 90 km/h, v Akureyri na severu je takových dnů podstatně méně. Město leží na konci dlouhého fjordu a okolní terén ho před částí větrného proudění chrání.
Ani tato čísla však neříkají, kolikrát za rok vítr překročí 150 nebo 200 km/h. Jde o podstatně extrémnější hodnoty, jejichž četnost nelze z uvedené statistiky přímo odvodit. Říjnový náraz o rychlosti 205 km/h proto patří do jiné kategorie než běžné větrné dny, které se na exponovaných místech opakují každou zimu.
Jak se na Islandu vyhnout vichřici a co dělat, když vás zastihne
Islandské počasí dokáže změnit podmínky pro cestování během několika hodin. Základem bezpečnosti proto není jen vhodné oblečení a dobré vybavení, ale především sledování aktuálních předpovědí a výstrah. Ani slunečné ráno není zárukou, že bude bezpečné odpoledne.
Před cestou kontrolujte tři zdroje
Island má vlastní meteorologickou službu, která vydává výstrahy před nebezpečným počasím. Jde o islandskou obdobu českého ČHMÚ — Veðurstofa Íslands. Její výstrahy se vztahují ke konkrétním oblastem a mohou upozorňovat na silný vítr, vydatné srážky, sněžení nebo další nebezpečné jevy.
Před cestou a během ní se vyplatí sledovat tři oficiální zdroje:
Meteorologické výstrahy a předpověď počasí: en.vedur.is
Stav silnic, dopravní omezení a uzavírky: umferdin.is
Bezpečnostní upozornění pro cestovatele: SafeTravel Iceland
Nestačí přitom zkontrolovat pouze předpověď pro Reykjavík nebo místo, kde člověk právě přespává. Počasí se může výrazně lišit i mezi sousedními oblastmi. Zvlášť zrádné jsou horské průsmyky, exponované pobřeží a odlehlé oblasti vnitrozemí.
Pokud meteorologové vydají výstrahu a doporučují omezit cestování, je nejbezpečnější změnit plán, zůstat na ubytování nebo počkat, až se situace zlepší. Uzavřená silnice není výzva k hledání objížďky a nepříznivé počasí není důvodem spoléhat na schopnosti terénního automobilu.
Co dělat, když vás vichřice zastihne na pěší tůře
V otevřeném terénu může být silný vítr nebezpečný i pro člověka, který má kvalitní oblečení a zkušenosti s turistikou. Náraz vás může vychýlit z rovnováhy, zhoršit orientaci a při sněžení nebo dešti výrazně omezit viditelnost.
Nepokračujte za každou cenu. Pokud se podmínky rychle zhoršují, otočte se včas nebo vyhledejte bezpečný úkryt. Snaha dojít za každou cenu k sopce, vodopádu či vyhlídce může být fatální.
Vyhýbejte se exponovaným místům. Hřebeny, horské sedla, útesy a otevřené pobřeží vás vystavují nejsilnějším nárazům. U moře navíc hrozí nečekané vlny.
Nezkoušejte přecházet nebezpečný terén za každou cenu. Pokud kvůli větru, sněhu nebo špatné viditelnosti nevidíte bezpečnou cestu, neriskujte další postup.
Chraňte se před prochladnutím. Vítr výrazně zvyšuje ztrátu tělesného tepla. Oblečte si další vrstvu, chraňte hlavu a ruce a snažte se dostat do závětří či bezpečného přístřešku.
V nouzi volejte 112. Sdělte svou polohu, popište podmínky a řiďte se pokyny záchranářů. Nespoléhejte na to, že se vám podaří dojít do bezpečí vlastními silami.
Při plánování náročnější túry je vhodné nechat někomu informace o trase a předpokládaném návratu. V odlehlých oblastech navíc nemusí být mobilní signál dostupný všude.
K autu jsme museli po čtyřech
Podobnou situaci jsem na Islandu zažil i na vlastní kůži. Nahoře na útesu Dýrhólaey na jižním pobřeží nás jednou zastihla tak silná vichřice, že jsme se ke svému autu museli dostat po čtyřech. Vítr přišel zdánlivě z ničeho nic a jeho síla nám prakticky znemožnila normálně chodit.
Právě takové chvíle ukazují, proč není rozumné spoléhat pouze na počasí, které člověk vidí kolem sebe. Na exponovaných místech může být vítr mnohem silnější a podmínky se mohou rychle změnit. Pokud se člověk ocitne v podobné situaci, neměl by pokračovat k vyhlídce ani se snažit pořizovat další fotografie. Prioritou je dostat se co nejbezpečněji do závětří nebo zpět k autu, aniž by riskoval pád či přiblížení k okraji útesu.
Co dělat, když vás vichřice zastihne v autě
Silný boční vítr může vychýlit automobil z jízdního pruhu. Zvlášť ohrožené jsou dodávky, obytná auta, vozidla s přívěsem a další automobily s velkou boční plochou. Nebezpečné jsou také náhlé poryvy při výjezdu z horského průsmyku nebo zpoza terénní překážky.
Pokud se podmínky zhoršují:
Zpomalte a zvyšte odstup. Držte volant pevně a počítejte s tím, že náraz větru může přijít náhle.
Nezastavujte na nebezpečném místě. Pokud můžete bezpečně pokračovat k nejbližšímu vhodnému místu, udělejte to. Nezastavujte v jízdním pruhu ani na exponovaném úseku, kde by do vás mohlo narazit jiné vozidlo.
Když už není bezpečné pokračovat, nepokoušejte se bouři projet. Zastavte na bezpečném místě mimo provoz, pokud je dosažitelné. Jestliže je okolí nebezpečné a nemáte možnost bezpečně pokračovat, zavolejte o pomoc.
Pozor na dveře automobilu. Prudký poryv je může vytrhnout z ruky nebo poškodit. Při vystupování zvažte směr větru a dveře pevně přidržujte.
Při uvíznutí zůstaňte v bezpečí. Pokud automobil stojí na bezpečném místě a nehrozí mu bezprostřední nebezpečí, bývá lepší zůstat uvnitř, než se vydat pěšky do bouře. V nouzi volejte 112 a sdělte svou polohu.
Nikdy nevjíždějte na uzavřenou silnici. Ani terénní vůz s pohonem všech kol nezaručuje bezpečnost při extrémním větru, sněžení nebo špatné viditelnosti.
Varování nepodceňujte ani kvůli pojištění
Před cestou je vhodné prostudovat podmínky cestovního pojištění a pojištění pronajatého automobilu. Některé škody na vozidle způsobené počasím, například poškození pískem či popelem, mohou mít zvláštní podmínky nebo výluky. Rozsah krytí se liší podle smlouvy.
Samotné vydání meteorologické výstrahy automaticky neznamená, že pojištění přestává platit. Pokud však člověk vědomě ignoruje oficiální varování, vjede na uzavřenou silnici nebo poruší podmínky pojištění, může to mít při posuzování pojistné události zásadní význam.
Na Islandu proto platí jednoduché pravidlo: nejlepší způsob, jak zvládnout vichřici, je nedostat se do ní. Výlet lze odložit, trasu změnit a k vodopádu nebo sopce se vrátit další den. Zdraví a život za žádnou vyhlídku nestojí.
Zima bývá větrnější, léto klidnější
Dlouhodobá data ukazují, že největrnějším měsícem je v průměru únor. Průměrná rychlost větru na sledovaných meteorologických stanicích tehdy dosahuje přibližně 23 km/h. Naopak nejklidnějším měsícem bývá červenec, kdy průměr klesá zhruba na 16 km/h.
To neznamená, že v létě nemůže přijít prudká bouře. Rozdíl spočívá v četnosti a v pravděpodobnosti, že cestovatele zastihnou dny s mimořádně silnými nárazy.
V únoru zaznamenává Vík v průměru přibližně pět dní s nárazy větru alespoň 90 km/h. V červenci se takové dny v dlouhodobém průměru téměř nevyskytují. Pro cestovatele plánující cestu s pevným itinerářem je to důležitý rozdíl: zimní cesta může vyžadovat větší časovou rezervu a ochotu měnit plány podle aktuální situace.
Vítr navíc nelze odhadovat jen podle předpovědi pro nejbližší město. V otevřené krajině, horských průsmycích nebo na pobřeží může být mnohem silnější než v závětří. Ani relativně klidné počasí v Reykjavíku proto nezaručuje, že bude bezpečné vyrazit na jižní pobřeží nebo do vnitrozemí.
Proč je islandský vítr tak nebezpečný?
Velkou roli hraje poloha ostrova v severním Atlantiku, kde se často vytvářejí a přesouvají hluboké tlakové níže. Ty přinášejí rychlé změny tlaku, silné proudění vzduchu, srážky a někdy také sněžení nebo vysoké vlny.
Výsledné podmínky ovlivňuje i terén. Otevřené pláně, horská sedla a exponované pobřeží poskytují větru jen málo překážek. V některých místech se proudění může vlivem tvaru krajiny ještě zesilovat.
Na Islandu se k tomu přidává sopečný materiál. V suchých oblastech může silný vítr zvedat jemný písek a prach z vulkanických sedimentů. Viditelnost se pak rychle zhoršuje a drobné částice mohou zasahovat vozidla i lidi venku.
Řidiče ohrožuje také boční vítr. Silné poryvy mohou vychýlit automobil z jízdního směru, zejména na otevřených úsecích silnic a mostech. U vozidel s velkou boční plochou je riziko ještě vyšší. Proto je důležité respektovat výstrahy, nepokračovat v cestě za každou cenu a nevystupovat z auta jen kvůli fotografii, pokud jsou podmínky nebezpečné.
Co nám připomněla říjnová bouře?
Nedávná vichřice ukázala, že ani mimořádně hluboká tlaková níže nemusí být podle všech měřítek nejhorší bouří v historii ostrova. Na stanici Fagurhólsmýri padl říjnový rekord v nejnižším tlaku, náraz větru u Hvammu dosáhl 205 km/h a na desítkách meteorologických stanic byly zaznamenány velmi silné poryvy. Přesto se při celkovém hodnocení ukázalo, že rozšíření větru nad 20 m/s nebylo mezi nejvyššími pro říjnové bouře.
Právě v tom spočívá důležitý rozdíl mezi rekordní hodnotou na jednom místě a celkovou intenzitou bouře. Vichřice na Islandu se nedá popsat jediným číslem. Záleží na síle a pohybu tlakové níže, směru proudění, srážkách, vlnách i na tom, jak jsou jednotlivé oblasti vystavené větru.
Pro cestovatele z toho plyne jednoduché pravidlo: itinerář musí zůstat pružný. Před jízdou je nutné sledovat aktuální výstrahy islandské meteorologické služby a stav silnic. Pokud se počasí zhoršuje, může být nejbezpečnějším rozhodnutím cestu odložit nebo zvolit jinou trasu.
V roce 2010 jsme se ke kráteru dostali díky zkušenému řidiči, vhodnému vozidlu a mimořádnému štěstí na počasí. Jen o den později už byla situace jiná. Někdy právě několik hodin rozhoduje o tom, zda se člověk vrátí s jedinečnými záběry, nebo se dostane do problémů, které mohou mít vážné následky.
Island je fascinující svou nespoutanou přírodou. Vítr je její neoddělitelnou součástí. Respekt k němu není přehnaná opatrnost, ale podmínka bezpečného cestování.
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Zdroje informací
Veðurstofa Íslands – Lægsti loftþrýstingur sem mælst hefur í október. Zpráva z 15. října 2026 o bouři z 14. října, rekordně nízkém tlaku, naměřených nárazech větru a rozsahu výstrah. https://www.vedur.is/um-vi/frettir/laegsti-loftthrystingur-sem-maelst-hefur-i-oktober
Guide to Iceland – The Windiest and Least Windy Months in Iceland: A 26-Year Wind Study. Analýza větrných poměrů v období 2000–2025, srovnání lokalit a četnost dní s nárazy alespoň 90 km/h. https://guidetoiceland.is/travel-info/windiest-month-in-iceland
Visit Iceland – 2010 Eyjafjallajökull eruptions. Informace o erupci na Fimmvörðuháls od března do dubna 2010 a následné erupci pod ledovcem Eyjafjallajökull. https://www.visiticeland.com/article/2010-eyjafjallajokull-eruptions/
Yle / AFP – Kaksi tulivuorituristia kuoli Islannissa. Dobová zpráva z 7. dubna 2010 o smrti dvou turistů a záchraně třetí osoby po problémech při cestě od erupce. https://yle.fi/a/3-5540934
RÚV – Update on eruption and falling ash. Dobová zpráva z dubna 2010 o nebezpečných podmínkách v okolí erupce, padajícím popelu a uzavření oblasti pro veřejnost. https://www.ruv.is/frettir/innlent/update-on-eruption-and-falling-ash-0
Komentáře