ELFOVÉ NA ISLANDU: KDYŽ STAVBA SILNICE NARAZÍ NA TROLLY A SKRYTÉ LIDI
Aktualizováno: 2. 9.
Na Islandu existuje zvláštní druh silničních příběhů. Začínají obyčejně: někde má vést nová cesta, jinde se má rozšířit silnice nebo odstranit překážka. Pak ale přijde něco, co by člověk v moderní zemi příliš nečekal. Někdo upozorní, že ve skále žijí huldufólk – skrytí lidé nebo že balvan patří trollům. A někdy se objeví člověk, který tvrdí, že se s těmito bytostmi dokáže spojit. Výsledkem může být změna projektu, zachování kamene nebo dokonce přesunutí části silnice.
Není přitom pravda, že by Islanďané běžně zastavovali stavby jen proto, že „věří na elfy“. Některé příběhy jsou čistým folklorem, jiné mají reálný základ a v některých případech se víra ve skryté lidi skutečně stala součástí veřejného sporu.
A právě hranice mezi legendou a skutečností je na těchto příbězích nejzajímavější.
LAUFSKÁLAVARÐA: KAMENY, KTERÉ SE NEMAJÍ ROZEBÍRAT
Na Islandu najdeme tisíce kamenných mohyl a různých kamenných útvarů. Jedním z nejznámějších je Laufskálavarða na jihu ostrova.
Podle tradice by si každý, kdo kolem místa projíždí poprvé, měl postavit vlastní malou kamennou mohylu. V minulosti se věřilo, že to přinese štěstí na cestě.
Laufskálavarða proto není přímo příběhem o zastavené silnici kvůli elfům. Do našeho příběhu ale patří jako dobrý úvod.
Ukazuje totiž, jak hluboko je na Islandu spojena cesta, krajina a pověra.
Cestování po Islandu bylo po staletí obtížné a nebezpečné. Lidé se pohybovali po stezkách, které často vedly lávovými poli, přes řeky a pustou krajinou. Kamenné mohyly proto nebyly jen dekorací. Pomáhaly označovat cestu a zároveň se k nim postupně vázaly nejrůznější tradice.
Když se dnes po Islandu staví silnice, vstupují tyto staré příběhy do moderní krajiny.
A někdy dokonce přímo do stavebních plánů.
KDYŽ SE VE SKÁLE NĚCO SKRÝVÁ
Islandské legendy znají bytosti, kterým se říká huldufólk, tedy skrytí lidé. Podle folkloru žijí například ve skalách a lávových útvarech.
Nejsou to přesně ti „elfové“ známí z evropských pohádek. V islandské tradici mají vlastní charakter a jsou součástí mnohem širšího světa nadpřirozených bytostí.
A právě skály se v těchto příbězích objevují velmi často.
Není proto překvapivé, že s rozvojem silniční infrastruktury začaly vznikat konflikty mezi starou krajinou a novými cestami.
Jeden z nejznámějších kamenů, kolem kterého se takový příběh vytvořil, najdeme u Álfasteinu.
ÁLFASTEIN: KÁMEN SKRYTÝCH LIDÍ
Už samotný název Álfasteinn znamená „elfí kámen“.
Podle islandské tradice jde o místo spojované se skrytými lidmi. Takové kameny přitom nejsou jen abstraktní součástí folkloru. Některé z nich byly v minulosti skutečně respektovány při úpravách krajiny.
To je důležitý rozdíl.
Neznamená to, že islandské úřady oficiálně uznávají existenci elfů. Spíše se v některých případech ukazuje, že kulturní význam konkrétního místa může být důvodem, proč se projekt upraví.
A někdy je přitom mnohem jednodušší kámen obejít než vést kvůli němu dlouhý spor.
TRÖLLASKARÐ: SILNICE, KTERÁ SE MĚLA VYHNOUT TROLLŮM
Ještě dál jde příběh z oblasti Tröllaskagi na severu Islandu.
Už samotný název poloostrova znamená Trollí poloostrov. Je to drsná horská oblast, kde se mezi fjordy zvedají vysoké hory a kde se snadno rodí legendy o bytostech ukrytých ve skalách.
Jedním z míst, které se dostalo do islandských příběhů o silnicích a nadpřirozenu, je Tröllaskarð.
V souvislosti se silničními pracemi se vyprávělo o problémech, které měly provázet pokusy zasáhnout do skalního masivu. Objevily se také příběhy o tom, že ve skalách žijí skrytí lidé nebo trollové, kterým by plánované práce vadily.
Do příběhu se podle islandských vyprávění zapojil také známý islandský jasnovidec Hafsteinn Björnsson, který měl údajně pomoci se skrytými obyvateli oblasti komunikovat.
Co je skutečnost a co pozdější legenda, se dnes těžko odděluje.
Jisté však je, že Tröllaskagi patří k místům, kde se islandská představa o živé krajině dodnes velmi silně zachovala.
GRÁSTEINN: KÁMEN, KTERÝ PŘEŽIL SILNIČNÍ PLÁNY
Jedním z nejznámějších islandských kamenů spojovaných s elfy je Grásteinn na Álftanes nedaleko Reykjavíku.
Grásteinn je takzvaný álagasteinn, kámen, ke kterému se váže řada pověstí. Na jeho povrchu jsou dodnes patrné stopy po pokusu o jeho odstranění. Podle tradice se ho lidé v minulosti pokoušeli při silničních pracích přesunout nebo rozbít. Když se o to pokusili, zdálo se jim, že nedaleká farma Eyvindarstaðir stojí v plamenech. Když se vydali zjistit, co se děje, zjistili, že farma ve skutečnosti nehoří. Práce proto raději přerušili a Grásteinn zůstal na svém místě.
Podle islandské tradice v kameni žijí álfar – elfové neboli skrytí lidé. Pověst dokonce říká, že člověk, který kolem kamene projde bezohledně nebo s posměchem, může přivolat jejich nelibost.
Grásteinn tak není jen obyčejný balvan u silnice. Stal se součástí místní krajiny, folkloru i příběhů o tom, jak se na Islandu někdy střetává moderní infrastruktura se starými představami o skrytých obyvatelích.
KLOFASTEINAR: KDYŽ OSMĚLÝ ZÁSAH DO SKÁLY NENÍ TAK JEDNODUCHÝ
Dalším místem, které jsme při hledání těchto příběhů narazili, jsou Klofasteinar.
Jde o další příklad skalních útvarů, kolem kterých se vytvořily příběhy o skrytých obyvatelích.
Právě podobné případy ukazují, proč je problematické všechny islandské příběhy zjednodušovat na větu:
„Islanďané věří na elfy, a proto nestaví silnice.“
Ve skutečnosti funguje mnohem složitější mechanismus.
Skála může být současně geologickým útvarem, místem spojeným s místní historií, součástí folkloru a symbolem, ke kterému má místní komunita vztah.
A pokud existuje možnost projekt upravit tak, aby tento útvar zůstal zachován, často není důvod ho ničit.
GÁLGAHRAUN: NEJZNÁMĚJŠÍ MODERNÍ PŘÍPAD
Nejznámější novodobý případ pochází z roku 2013.
V lávovém poli Gálgahraun nedaleko Reykjavíku se plánovala nová silnice mezi Álftanes a Garðabærem.
Proti projektu se postavili ekologičtí aktivisté. Jejich hlavním argumentem byla ochrana lávového pole.
Do celé věci však vstoupil také kámen známý jako Ófeigskirkja – „Ófeigův kostel“.
Podle některých tradic měl být tento kámen místem spojeným se skrytými lidmi.
Spor kolem nové silnice se stal natolik známým, že se o něm psalo i v zahraničních médiích.
Demonstranti stavební práce blokovali a někteří byli zatčeni. Současně pokračovaly právní spory týkající se ochrany přírody.
Tady je ovšem potřeba dát pozor na často opakovanou zkratku.
Silnici nezastavili elfové.
Projekt se stal předmětem skutečného ekologického a právního konfliktu. Příběh o skrytých lidech byl pouze jednou z jeho vrstev.
Přesto byl natolik výrazný, že se stal součástí veřejné debaty.
KDYŽ SE 70 TUN TĚŽKÝ KÁMEN STANE PROBLÉMEM
A právě v Gálgahraunu se objevuje ještě jeden neuvěřitelný detail.
Jedním z kamenů, které měly být v souvislosti s novou silnicí řešeny, byl balvan vážící přibližně 70 tun.
Podle místní tradice byl spojen se skrytými lidmi.
Islandská správa silnic se proto zabývala možností jeho přemístění.
Z čistě technického pohledu to nebylo nic nadpřirozeného.
Pokud překáží kámen v trase silnice, můžete ho odstranit nebo přesunout.
Jenže v Gálgahraunu se k technickému problému přidal ještě kulturní význam místa.
A tak se z obyčejného balvanu stal kámen, o kterém se mluvilo v médiích jako o „elfím kostele“.
ELFOVÉ NA ISLANDU: KDE KONČÍ FAKTA A ZAČÍNÁ LEGENDA?
To je na těchto islandských příbězích možná nejzajímavější.
Když dnes někdo napíše, že „elfové zastavili stavbu islandské silnice“, může to znít jako pohádka.
Jenže realita je složitější.
Někde skutečně existoval stavební projekt.
Někde se opravdu změnila trasa.
Někde byl skutečně zachován kámen.
Někde lidé opravdu protestovali.
A někde se k tomu všemu přidala tradice o skrytých lidech.
Moderní Island přitom není zemí, kde by stavební projekty schvalovali elfové.
Je to ale země, kde se staré příběhy stále potkávají s moderní krajinou.
OSTROV, KDE SE NĚKDY VYPLATÍ SILNICI POSUNOUT
Možná je proto nejlepší chápat příběhy o elfech a trollech trochu jinak.
Nejde ani tak o otázku:
„Věří Islanďané na elfy?“
Mnohem zajímavější otázka zní:
„Co všechno je člověk ochoten respektovat, když mění krajinu?“
Na Islandu to někdy znamená lávové pole, Jindy historické místo.
A někdy velký kámen, o kterém místní říkají, že v něm žijí skrytí lidé. Silnice nakonec může vést o několik metrů jinudy. Kámen může zůstat na místě a legenda přežije. Možná je to docela rozumný kompromis.
Protože pokud si nejste jistí, jestli ve skále někdo náhodou skutečně nebydlí, proč ji vlastně rozbíjet?
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře