PROČ NA ISLANDU TÉMĚŘ NEJSOU LESY? PŘÍBĚH, KTERÝ ZAČAL PŘED VÍCE NEŽ TISÍCI LETY
- Roman Pech
- 17. 7.
- Minut čtení: 4
Když jsem na Island přijel poprvé, překvapilo mě mnoho věcí. Sopky, ledovce, vodopády nebo nekonečné lávové pláně byly působivější, než jsem si kdy představoval.
Jedna věc mě ale zarazila mnohem víc. Kde jsou všechny stromy?
Kilometry nádherné krajiny, hory, řeky, vodopády… a téměř žádné lesy. Na první pohled se zdá, že Island byl takový odjakživa. Jenže skutečnost je úplně jiná.
🌳 KDYŽ NA ISLAND PŘIPLULI PRVNÍ OSADNÍCI, VYPADAL JINAK
První norští osadníci dorazili na Island kolem roku 870.
Nečekala je holá lávová poušť.
Archeologické a paleobotanické výzkumy ukazují, že přibližně 25 až 40 procent ostrova pokrývaly březové lesy a křoviny. Nebyly to mohutné smrkové nebo borové lesy jako ve Skandinávii, ale krajina rozhodně nebyla tak otevřená jako dnes.
Břízy, vrby a jalovce rostly zejména v nížinách a chráněných údolích.
Pro první osadníky představovaly neocenitelný zdroj dřeva.
Jenže zároveň začaly mizet.
⚔️ SEKERY LESY NEZNIČILY. UDĚLALY TO HLAVNĚ OVCE
Když se mluví o zmizení islandských lesů, většina lidí si představí Vikingy s sekerami.
Ano, dřevo potřebovali. Stavěli domy. Lodě. Topili jím. Vyráběli dřevěné uhlí.
Jenže samotné kácení by zřejmě nestačilo. Mnohem větší problém přišel později, s ovcemi.
Ty spásaly mladé stromky dřív, než vůbec stihly vyrůst. Les se přestal přirozeně obnovovat. K tomu se přidala silná eroze, časté sopečné erupce a vítr, který z nechráněné půdy odnášel úrodnou vrstvu.
Během několika století většina islandských lesů zmizela.
🌍 PROČ JE ISLAND „LEDOVOU ZEMÍ“ A GRÓNSKO „ZELENOU ZEMÍ“?
Tohle je jedna z nejčastějších otázek, které si návštěvníci Islandu kladou.
Na první pohled to nedává smysl.
Island je mnohem zelenější než Grónsko, zatímco přibližně 80 % Grónska pokrývá pevninský ledovec.
 |  |
Tak proč mají názvy téměř opačný význam?
Často se říká, že šlo o geniální marketing Vikingů.
Že Island dostal jméno Ísland – Ledová země, aby odradil další osadníky, zatímco Grænland – Zelená země měla přilákat nové kolonisty.
Zní to krásně. Jenže skutečnost je o něco složitější.
Podle středověké Landnámabók (Knihy o záboru země) dostal Island své jméno poté, co norský mořeplavec Flóki Vilgerðarson během jedné zimy spatřil fjord zaplněný ledem.
Pojmenoval proto ostrov Ísland.
Ne proto, že by byl celý pokrytý ledem.
Ale protože právě tento obraz si z cesty odnesl.
O několik desetiletí později objevil Erik Rudý jihozápadní pobřeží Grónska.
Podle Ságy o Eriku Rudém novou kolonii pojmenoval Grænland, protože – jak sága doslova uvádí:
„Því at menn munu fýsa þangat at fara, ef landit hefir gott nafn.“
Česky: „Lidé budou ochotní se tam vydat, když bude ta země mít dobré jméno.“
Ale nebyla to úplně lež.
Jižní část Grónska je během léta skutečně překvapivě zelená. Dodnes se tam chovají ovce a zemědělství zde má dlouhou tradici.
🌬️PROČ TEDY NA ISLANDU NEJSOU LESY? NEJEN CHLADNÉ KLIMA, HLAVNĚ VÍTR A EROZE
Mnoho lidí si myslí, že na Islandu stromy nerostou kvůli zimě.
Jenže podobné klima mají i části Norska, Švédska, Finska nebo Aljašky.
A tam lesy rostou.
Islandský problém byl jiný.
Jakmile zmizela přirozená ochrana krajiny, začal vítr odnášet půdu. Kořeny mladých stromků zůstávaly odkryté a nové lesy měly stále menší šanci přežít.
Právě proto dnes na mnoha místech vidíte rozsáhlé lávové pláně nebo kamenitou krajinu, kde by bez zásahů člověka nový les vznikal jen velmi pomalu.
🌱 ISLAND SI SVÉ LESY POMALU BERE ZPÁTKY
Možná vás překvapí ještě jedna věc.
Island dnes sází stromy ve velkém.
Programy obnovy lesů běží už několik desetiletí a na mnoha místech jsou výsledky dobře vidět.
Nejznámější je Hallormsstaðaskógur, největší les Islandu na východě ostrova.
Velké zalesněné oblasti najdete také v okolí Reykjavíku, například v Heiðmörk, nebo v řadě nově vysazovaných lesů po celé zemi.
Rostou zde nejen původní břízy, ale také smrky, modříny a další druhy, které se v islandských podmínkách osvědčily.
Přesto budou změny pomalé.
Na Islandu totiž stromy rostou mnohem pomaleji než ve střední Evropě.
Silný vítr, krátké vegetační období i chudá půda znamenají, že strom starý čtyřicet let může vypadat jako desetiletý u nás.
🌲 "KDYŽ SE ZTRATÍTE V ISLANDSKÉM LESE…"
Islanďané mají smysl pro humor.
Jeden z jejich nejznámějších vtipů zní:
„Hvað gerirðu ef þú villist í íslenskum skógi? Stattu upp.“
Česky: „Co uděláš, když se ztratíš v islandském lese? Postavíš se.“
Vtip vznikl právě proto, že většina islandských lesů byla po staletí nízká a řídká.
Dnes už ale přestává být úplně aktuální.
Na některých místech totiž stromy dorůstají výšky, kterou by si ještě před několika desítkami let dokázal představit málokdo.
ZÁVĚR: ISLAND NENÍ ZEMÍ BEZ STROMŮ
Když dnes projíždím Islandem, všímám si jedné věci.
Na mnoha místech přibývají nové lesy.
Není to změna, které si turista všimne během jedné dovolené.
Ale když se na ostrov vracíte po letech, začnete ji vnímat.
Island není zemí, kde by stromy nikdy nerostly.
Je to země, která o velkou část svých lesů přišla.
A která se je dnes trpělivě snaží získat zpět.
Možná právě proto je pohled na mladý březový háj uprostřed černé lávové krajiny jedním z nejhezčích symbolů toho, že i příroda dokáže začít znovu.
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře