POD ISLANDSKÝMI LEDOVCI SE ZNOVU OZÝVAJÍ SOPKY. CO SE DĚJE POD VATNAJÖKULLLEM A MÝRDALSJÖKULLEM?
Island se znovu připomněl svou sopečnou aktivitou. Během několika posledních dnů zaznamenali seismologové otřesy pod dvěma mohutnými ledovci – Vatnajökullem a Mýrdalsjökullem. Pod prvním z nich se v pondělí ozvala Bárðarbunga zemětřesením o magnitudě 4,7, pod druhým se o víkendu několikrát zachvěla kaldera sopky Katla. Ani v jednom případě ale zatím nejsou známky blížící se erupce.
Silné zemětřesení pod Vatnajökullem
Nejvýraznější událost přišla v pondělí 5. října. V 17:28 místního času zaznamenali islandští seismologové zemětřesení o magnitudě 4,7 v oblasti Bárðarbungy, přibližně 7,4 kilometru jihovýchodně od její kaldery.
Islandský meteorologický úřad (Veðurstofa Íslands) uvádí, že podobně silná zemětřesení se v kaldeře Bárðarbungy objevují pravidelně. Poslední otřes stejné magnitudy zaznamenali 28. července. Po pondělním zemětřesení následovalo několik slabších dotřesů, všechny však měly magnitudu menší než 2.
Důležitá je především jedna informace: seismologové nyní nezaznamenávají známky sopečného neklidu, který by naznačoval přípravu erupce.
Bárðarbunga je přitom sopka, která už v minulosti ukázala, jak dramatický vývoj může následovat po zvýšené seismické aktivitě.
V roce 2014 se pod ledovcem dělo něco mnohem většího
Bárðarbunga se výrazně probudila v srpnu 2014. Tehdy se pod ledovcem začaly množit stovky zemětřesení a magma se postupně protlačovalo do zemské kůry.
Vznikla přibližně 49 kilometrů dlouhá magmatická žíla, která se od kaldery vydala směrem k severovýchodu. Následovala série erupcí v oblasti Holuhraunu. První krátká erupce začala 29. srpna 2014, další a mnohem větší pak 31. srpna. Ta pokračovala až do února 2015.
Právě tehdy se ukázalo, že zemětřesení pod ledovcem nemusí znamenat, že magma vystoupí přímo na povrch v místě, kde se otřesy objevují. Magma může pronikat zemskou kůrou na značnou vzdálenost a najít si cestu jinam.
Bárðarbunga proto patří k nejzajímavějším místům na Islandu pro sledování vztahu mezi zemětřeseními, magmatem a ledovcem.
A potom se ozvala Katla
O několik dní dříve seismologové zaznamenali zvýšenou aktivitu také pod Mýrdalsjökullem, kde se pod stovkami metrů ledu nachází mohutná sopka Katla.
V sobotu večer 3. října se v její kaldeře objevilo několik zemětřesení kolem magnitudy 3. Nejsilnější z nich mělo magnitudu 3 a přišlo ve 21:44. Následovaly další, slabší otřesy.
Ve stejné době se v řece Múlakvísl objevila zvýšená přítomnost geotermální vody. Podobný jev se ale podle islandských úřadů objevil už několikrát během letošního léta. Ani tentokrát nejsou známky toho, že by se připravovala erupce.
To je u Katly důležitá informace. Sopka je velmi aktivní a její poslední erupce, která prorazila ledový příkrov, proběhla v roce 1918. Od té doby se v její kaldeře opakovaně objevovaly epizody zvýšené seismické aktivity, aniž by nutně následovala erupce.
Katla je pod ledovcem ukrytá téměř celá
Katla neleží pouze „pod ledovcem“. Její centrální sopka se skutečně nachází uvnitř Mýrdalsjökullu.
Sopečný systém je přibližně 80 kilometrů dlouhý. Centrální sopka dosahuje výšky kolem 1500 metrů nad mořem a její kaldera má rozměry přibližně 9 × 14 kilometrů. Je vyplněná ledem.
Katla patří mezi nejaktivnější islandské sopečné systémy. Za posledních zhruba 1100 let je doloženo nejméně 21 erupcí. Její erupce jsou typicky explozivní a mohou být spojeny s obrovskými povodněmi z tajícího ledovce – takzvanými jökulhlaupy.
Právě kombinace sopky a ledovce dělá z Katly jednu z nejnebezpečnějších sopek Islandu.
Co se tedy děje pod ledovci?
Na první pohled mohou současné události působit jako začátek něčeho velkého: dvě známé sopky, dvě zemětřesné epizody a v případě Katly navíc změny v geotermální vodě.
Realita je zatím klidnější.
Zemětřesení jsou u obou sopečných systémů běžnou součástí jejich života. Samotná magnituda kolem 3 nebo dokonce 4,7 proto automaticky neznamená, že magma stoupá k povrchu.
Vědci sledují především kombinaci několika signálů: počet a charakter zemětřesení, jejich hloubku a rozmístění, případné deformace povrchu, změny geotermální aktivity a především takzvaný vulkanický tremor – nepřetržité chvění, které může souviset s pohybem magmatu nebo tekutin v sopce.
Právě souhra těchto ukazatelů by byla mnohem významnější než jedno silnější zemětřesení.
Ledovec, který skrývá celý sopečný svět
Na Islandu je fascinující právě to, že člověk často vůbec nevidí sopku, která se nachází pod jeho nohama.
Pod bílou plochou Vatnajökullu se ukrývá rozsáhlý systém sopek, kalder, údolí a dalších struktur. Bárðarbunga je jen jedním z nich.
A pod Mýrdalsjökullem leží Katla – sopka, jejíž erupce mohou během krátké doby roztavit obrovské množství ledu a vytvořit ničivé povodňové vlny.
Současná zemětřesení proto nejsou důvodem k panice. Jsou ale připomínkou toho, že pod islandskými ledovci se odehrává nepřetržitý geologický proces, který člověk na povrchu většinou vůbec nevidí.
A právě proto islandští vědci obě oblasti nepřetržitě sledují.
Současný stav
Bárðarbunga: 5. října zemětřesení M4,7. Islandský meteorologický úřad uvádí, že otřesy této velikosti se v kaldeře objevují pravidelně. V současnosti nejsou známky sopečného neklidu.
Katla: 3. října několik zemětřesení kolem M3. Současně byla zaznamenána zvýšená geotermální aktivita v Múlakvísl. Ani zde úřady v současnosti nepozorují známky blížící se erupce.
Jinými slovy: sopky se ozvaly, ale zatím není důvod tvrdit, že se probouzejí k erupci.
Využité zdroje
Icelandic Meteorological Office (Veðurstofa Íslands) – aktuální seismická aktivita v oblasti Bárðarbungy a přehled sopečného systému Bárðarbunga.
Icelandic Meteorological Office (Veðurstofa Íslands) – informace o sopečném systému Katla, jeho erupcích a vztahu k ledovci Mýrdalsjökull.
RÚV – zpráva o zemětřeseních v kaldeře Katly 3. října 2026 a současné geotermální aktivitě v řece Múlakvísl.
RÚV – informace o zemětřesení M3,4 v oblasti Vatnajökullu 4. října 2026.
Icelandic Meteorological Office – historická dokumentace erupce Bárðarbungy a Holuhraunu v letech 2014–2015.
Icelandic Meteorological Office – monitoring geotermální vody a výlevů v oblasti Múlakvísl a Mýrdalsjökullu.
O autorovi
Island mě fascinuje už řadu let. Během mnoha cest jsem na ostrově najel desítky tisíc kilometrů, zažil bouře, které změnily plány během několika minut, i dny, kdy správné rozhodnutí o trase znamenalo vidět místa, která většina návštěvníků mine. Zkušenosti z těchto cest jsem zachytil také v dokumentárním filmu Ostrov na severu.
Na tomto webu sdílím praktické rady, aktuální informace a zkušenosti z terénu, které pomáhají ostatním cestovat po Islandu bezpečněji a s větším porozuměním místní krajině.
Komentáře