ISLANDSKÝ LEDOVEC UKRÝVÁ DRAMATICKOU KRAJINU JAKO Z JINÉ PLANETY
Když se díváme na islandský ledovec, vidíme bílou plochu, ledovcové splazy a hluboké trhliny. Pod stovkami metrů ledu ale existuje úplně jiný svět. Jsou tam hory, hluboká údolí, sopečné hřebeny, kaldery, vodní toky a dokonce celá jezera.
Některé z těchto útvarů jsou tak hluboké, že jejich dno leží stovky metrů pod hladinou moře.
Vědci tuto krajinu samozřejmě nemohou jednoduše navštívit. Objevují ji pomocí radarových měření, která dokážou proniknout ledem a odrazit se od hornin nebo vody pod ním. Díky nim dnes máme překvapivě detailní představu o tom, jak Island vypadá pod největšími ledovci.
A je to krajina, která by mnohdy vůbec nevypadala jako místo, přes které právě přejel ledovec.
Pod ledem není rovná plocha
Představa, že pod ledovcem leží víceméně rovná skála, je velmi vzdálená skutečnosti.
Radarová měření ukázala, že pod islandskými ledovci existují hluboká údolí, vysoké plošiny, dlouhé hřebeny a rozsáhlé sopečné struktury. Některá údolí vytvořily samotné ledovce během tisíců až desetitisíců let, jiná jsou spojena se starší sopečnou a tektonickou činností.
Například pod západní částí Vatnajökullu byly pomocí radio-echo sondování objeveny dlouhé podledovcové hřebeny a údolí. Některá z nich mají desítky kilometrů a jejich dno leží hluboko pod okolním terénem.
Národní park Vatnajökull uvádí, že podledovcové mapy odhalily dříve neznámé krajinné útvary, sopečné systémy, povodí a trasy, kterými mohou proudit ledovcové povodně. Některé jižní výtokové ledovce navíc vyhloubily údolí, jejichž dno sahá až 260 metrů pod současnou hladinu moře.
Jinými slovy: pod ledem se neskrývá jen „skála“.
Je tam krajina.
VATNAJÖKULL
Největší ledový příkrov Islandu a jeden z nejpozoruhodnějších ledovcových systémů Evropy
Rozloha | cca 7 500 km² |
Podíl na rozloze Islandu | cca 7 % |
Průměrná mocnost ledu | přibližně 380 m |
Maximální naměřená mocnost | až 950 m |
Nejvyšší bod | Hvannadalshnúkur – 2 110 m n. m. |
Typ | ledovcový příkrov (ice cap) |
Počet výtokových ledovců | desítky |
Největší výtokový ledovec | Breiðamerkurjökull / Brúarjökull podle sledovaného parametru |
Pod ledem | údolí, hřebeny, sopky, kaldery, jezera a vodní systémy |
Aktivní sopky pod ledem | přibližně 7 centrálních sopečných systémů |
Vznik dnešní souvislé podoby | přibližně před 1 000–1 500 lety |
Souvislý ledový příkrov v době osídlení Islandu | kolem roku 874 |
Maximum během holocénu | na konci 19. století |
Národní park | od 7. června 2008 |
Pozn.: Údaje o rozloze a objemu se v čase mění, protože Vatnajökull v důsledku oteplování ustupuje a ztrácí objem. Národní park uvádí pro rok 2023 rozlohu přibližně 7 500 km²; během posledního století ledovec ztratil více než 15 % svého objemu.
950 METRŮ LEDU
Na některých místech leží mezi člověkem a skutečným islandským podložím téměř jeden kilometr ledu. Radarová měření pod Vatnajökullem přitom odhalila, že pod touto obrovskou vrstvou není ploché dno, ale členitá krajina s hlubokými údolími, sopečnými strukturami a místy i podledovcovými jezery. Systematické radarové mapování podloží začalo v roce 1980 a vědci už na ledovci naměřili přibližně 10 000 kilometrů profilů.
Důležitá oprava oproti některým starším materiálům: 2 110 m není „výška ledovce“, ale výška Hvannadalshnúkuru, nejvyššího vrcholu Islandu, který leží na okraji Vatnajökullu v masivu Öræfajökull.
Jak se dá něco změřit přes stovky metrů ledu?
Princip je vlastně poměrně jednoduchý.
Vědci používají radio-echo sounding, tedy radarové sondování. Přístroj vysílá rádiový signál skrz led. Část energie se odrazí od rozhraní mezi ledem a podložím a přístroj zaznamená návrat signálu.
Z času, který signálu cesta tam a zpět trvá, lze určit tloušťku ledu.
Když se taková měření opakují po celé ploše ledovce, vznikne něco jako topografická mapa – jen místo povrchu krajiny zobrazuje to, co se nachází pod ledem.
Na Vatnajökullu probíhají radarová měření už od 70. let. Získaná data umožnila vytvořit digitální model povrchu ledovce i jeho podloží.
Výsledkem je pozoruhodná věc: vědci mohou v počítači odstranit led a podívat se, jak by krajina vypadala, kdyby tam žádný nebyl.
Právě z těchto dat vycházejí také naše vizualizace v tomto článku.
Nejde tedy o fantazii. Tvar krajiny vychází ze skutečných radarových měření. Barvy a výsledný vzhled jsou ale uměleckou rekonstrukcí.
Öræfajökull: obrovská sopka ukrytá pod ledem
Jeden z nejzajímavějších příkladů najdeme na jihovýchodě Islandu.
Pod ledovcem Öræfajökull se nachází obrovská sopečná kaldera o rozloze přibližně 14 km².
Dnes je její dno zakryté ledem. V nejhlubších místech dosahuje jeho mocnost přibližně 540 metrů a uvnitř kaldery se nachází asi 4,3 km³ ledu.
Kdybychom led odstranili, neobjevila by se tedy obyčejná horská louka.
Viděli bychom rozsáhlou sopečnou prohlubeň.
A ještě podivnější je, že radar odhalil další menší kalderu uvnitř té hlavní. Má rozlohu přibližně 6 km² a její dno je asi 150 metrů hluboko.
Vědci zároveň objevili starší, silně erodovanou kalderu severně od dnešního vrcholu Öræfajökullu.
Pod ledem tak existuje něco, co bychom na první pohled vůbec nečekali: celý systém starých sopečných struktur.
Jak by taková krajina vypadala?
Kdybychom led z Öræfajökullu odstranili, nepřipomínala by krajinu pod ledem jednoduchou plochu.
Představit si ji můžeme jako kombinaci islandské vulkanické horské krajiny, hlubokých údolí a rozsáhlých sopečných prohlubní.
V něčem by mohla vzdáleně připomínat například okolí Landmannalaugaru – nikoli konkrétními barvami nebo jednotlivými horami, ale tím, že by šlo o drsný vulkanický terén s hřebeny, údolími a různě starými sopečnými horninami.
Rozhodně by ale nešlo o další Landmannalaugar.
Skutečná krajina pod konkrétním ledovcem má vlastní geologickou historii a její tvar je výsledkem kombinace sopečné činnosti, tektoniky a dlouhodobé eroze.
Ledovec krajinu nejen zakrývá. On ji také přestavuje
Led není pouze pokrývka položená na hotové krajině.
Obrovská masa ledu se pomalu pohybuje a při svém pohybu působí jako obří bruska. Odlamuje horniny, obrušuje podloží a postupně prohlubuje údolí.
Výsledkem mohou být hluboké podledovcové žlaby.
U Öræfajökullu byly například zmapovány žlaby, které sahají až 220 metrů pod současnou hladinu moře. Podle vědců by vytvoření některých z nich současnou rychlostí odnosu sedimentů trvalo více než 4000 let.
Některá údolí jsou tedy starší než dnešní podoba ledovce.
A ledovec je dál přetváří.
Co je pod ledovcem Vatnajökull? Pod ledem jsou také jezera
Jedním z nejpozoruhodnějších objevů jsou podledovcová jezera.
Voda se pod ledem může hromadit například tam, kde ji zadržuje prohlubeň v horninovém podloží. Na Islandu ale hraje významnou roli také geotermální teplo.
Typickým příkladem je oblast Skaftá na Vatnajökullu.
Pod tzv. východním Skaftá-cauldronem se nachází podledovcové jezero. Nad ním leží přibližně 200 až 400 metrů ledu. Teplo z geotermální aktivity udržuje pod ledem vodu, která se postupně hromadí a následně může být náhle uvolněna.
Vědci jezero několik let sledovali radarovými měřeními.
Jeho plocha se v jednotlivých letech měnila přibližně od 0,5 do 4,1 km².
V jednom z měřených období vědci odhadli objem vody na přibližně 250 miliard litrů. Pozdější povodeň z oblasti odnesla zhruba 320 miliard litrů vody.
A tady se dostáváme k jednomu z nejdramatičtějších jevů islandské přírody.
Voda může pod ledem zmizet během několika hodin
Když se podledovcové jezero naplní, může dojít k takzvanému jökulhlaupu – náhlé ledovcové povodni.
Voda začne proudit pod ledem a může si vytvořit nebo rozšířit vlastní cestu.
Na povrchu přitom člověk nemusí dlouho nic vidět.
Voda teče pod stovkami metrů ledu.
Právě to je jeden z důvodů, proč jsou některé islandské řeky tak nevyzpytatelné. Jejich zdroj nemusí být jen to, co vidíme na povrchu. Část vody může vznikat nebo se přesouvat hluboko pod ledovcem.
U Grímsvötnu, jednoho z nejznámějších podledovcových jezer Islandu, dochází k podobným procesům. Výzkum ukázal, že voda se zde může několik let hromadit a poté být uvolněna v obrovské povodni, která putuje pod ledovcem Skeiðarárjökull směrem k pobřeží.
Podledovcová řeka může mít úplně jiný svět nad sebou
Ještě zvláštnější je, že pod ledovcem existuje vlastní síť odvodnění.
Není to jednoduchá řeka jako na povrchu.
Voda může proudit v kanálech, tenkých vrstvách mezi ledem a horninou nebo v prostorech vytvořených táním. Její trasy se mohou měnit podle množství vody, tlaku a sezony.
Modely Vatnajökullu například ukazují rozsáhlý systém podledovcového odvodnění a naznačují, že část vody může být odváděna také prostřednictvím podzemních kolektorů.
Pod ledem tak vlastně existuje hydrologický systém, který na povrchu vůbec nevidíme.
A pod tím vším je Island, jak ho neznáme
Možná nejzajímavější na celé věci je, že ledovec nám zakrývá krajinu, která by sama o sobě byla mimořádně působivá.
Máme podledovcové hřebeny.
Hluboká údolí.
Sopečné kaldery.
Staré vulkanické struktury.
Jezera.
Řeky.
A místa, kde se dno nachází hluboko pod úrovní dnešního moře.
To všechno leží pod povrchem, po kterém dnes přechází stovky metrů ledu.
Co bychom tedy viděli, kdyby led zmizel?
To samozřejmě nejde jednoduše zjistit. Nemůžeme ledovce „odsunout stranou“ a podívat se.
Díky radarovým měřením ale můžeme vytvořit poměrně přesnou rekonstrukci.
A ta ukazuje něco mnohem zajímavějšího než prázdnou černou plochu.
Pod islandskými ledovci se skrývá skutečná krajina.
Někde připomíná sopečné pohoří.
Jinde hluboký horský kaňon.
Pod Grímsvötnem najdeme svět podledovcových jezer a vulkanických struktur.
Pod Öræfajökullem obrovskou kalderu.
A pod některými výtokovými ledovci hluboká údolí, jejichž dna leží desítky až stovky metrů pod hladinou moře.
Ledovec tedy není konec krajiny.
Je to její víko.
A pokaždé, když se led zmenší, odhalí malou část světa, který byl po tisíce let ukrytý před lidskýma očima.
Zdroje
Vatnajökull National Park – Glaciological researchInformace o radarovém mapování podledovcového terénu, skrytých údolích, sopečných strukturách a povodích. Vatnajökull National Park – Glaciological research
Magnússon et al. – Removing the ice cap of Öræfajökull central volcanoStudie rekonstrukce podloží, kalder, tloušťky ledu a podledovcových údolí Öræfajökullu.
Björnsson – Surface and Bedrock Topography of Ice Caps in IcelandVýzkum využívající radio-echo sounding k mapování podloží islandských ledovců.
Flowers, Björnsson & Pálsson – New insights into the subglacial and periglacial hydrology of VatnajökullVýzkum systému podledovcového odvodnění Vatnajökullu.
Einarsson et al. – Development of a subglacial lake monitored with radio-echo soundingDetailní výzkum podledovcového jezera pod Skaftá cauldronem.
Nature Communications – Subglacial water flow and ice dynamics during glacial lake outburst floodsNovější výzkum podledovcového jezera Grímsvötn a mechanismu jökulhlaupů.
Komentáře